Stěžejní pojmy
modelu agregátní poptávky – agregátní nabídky (model AD–AS)
agregátní poptávka, potenciální produkt, produkční mezera
křivka MP („měnová politika“)
pravidlo měnové politiky (reakční funkce centrální banky)
Taylorovo pravidlo
Krátkodobá (SRAS)a dlouhodobá (LRAS) agregátní nabídka
rigidita (nepružnost) cen.
menu costs, koordinační selhání, implicitní cenové kontrakty, nepružnost mezd
explicitní mzdové kontrakty, teorie efektivnostních mezd
poptávková inflace, resp. inflace taženou poptávkou (demand-pull inflation)
nabídková inflace, resp. inflace tlačené nabídkou (cost-push inflation)
nabídkové (nákladové) šoky
metoda cold turkey, gradualistická metoda
koeficient obětování (sacrifice ratio)
potlačovací (restriktivní), neutrální nebo akomodativní měnová politika
Shrnutí základních poznatků.
1. Pomocí modelu AD-AS lze vysvětlit, čím je determinována makroekonomická rovnováha. Model vysvětluje, proč reálný produkt kolísá kolem potenciálního produktu (proč dochází k cyklickému vývoji) a proč se mění míra inflace.
2. V modelu AD – AS předpokládáme pohyblivou cenovou hladinu, otevřenou ekonomiku a uvažujeme i optimální využití výrobních faktorů.
3. Agregátní poptávkou rozumíme úroveň plánovaných výdajů ekonomických subjektů při různých úrovních míry inflace a odvodíme ji s využitím modelu IS – MP. AD tedy zachycuje takové kombinace míry inflace a reálného HDP), při kterých je trh statků a služeb v rovnováze (křivka IS) a centrální banka sleduje určitý inflační cíl (křivka MP).
4. Pravidlo měnové politiky (Taylorovo pravidlo) popisuje, jak centrální banka cílující inflaci mění krátkodobé úrokové sazby v reakci na předpokládaný vývoj míry inflace a produkční mezeru.
5. Reakční funkce centrální banky (křivka MP) ilustruje pravidlo měnové politiky. MP zachycuje kombinace reálné úrokové sazby a míry inflace, při kterých centrální banka splní inflační cíl (při daných inflačních očekáváních).
6. AD je klesající, protože vyšší míra inflace snižuje reálný produkt. Pokud míra inflace roste a zvyšují se inflační očekávání, centrální banka zvyšuje reálné úrokové sazby. V důsledku růstu úrokových sazeb klesají celkové plánované výdaje a následně reálný HDP.
7. Negativní vztah mezi mírou inflace a reálným HDP vysvětlují také efekt reálných peněžních zůstatků a mezinárodní substituční efekt.
8. Změna AD (graficky posun křivky), tj. změna rovnovážných plánovaných výdajů při dané míře inflace, může být způsobena: změnou spotřebních výdajů, změnou investičních výdajů firem, změnou vládních výdajů, změnou čistých exportů, změnou peněžní zásoby, změnou inflačního cíle centrální banky.
Výklad vybrané tématiky
Agregátní nabídka v dlouhém období rovnováha v modelu AD-AS
Agregátní nabídka v dlouhém období rovnováha v modelu AD-AS-2
Dezinflační politika Cold Turkey
Dezinflační politika gradualistická metoda
Nabídkový šok negativní
Negativní nabídkový šok potlačující politika centrální banky
Negativní nabídkový šok akomodativní politika centrální banky
Poptávkové šoky negativní
Poptávkové šoky pozitivní
Prezentace ke stažení (Model AD-AS) – .ppt, 1,6MB
Doplňovací cvičení
- Do vynechaného místa doplňte vhodný výraz, tak aby věta dávala smysl a její význam byl pravdivý.
- Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit a vedle Vámi zadaného výrazu se zobrazí správný výsledek.
- Porovnejte své odpovědi s výsledky. Slova se samozřejmě mohou lišit, ale význam by měl být stejný.
Rozhodnětě o pravdivosti výroku
- Zaškrtněte výroky, které jsou pravdivé.
- Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit.
- Vaše chybné odpovědi jsou vyznačeny červeně.