Obsah
1. Nástroje mikroekonomické analýzy
2. Předpoklady racionálního chování spotřebitele
3. Indiferenční analýza
4. Substituty a komplementy
5. Lhostejné a nežádoucí statky
6. Soubor tržních příležitostí
7. Optimum spotřebitele
8. Optimum spotřebitele a specifické druhy statků
9. Přebytek spotřebitele
Stěžejní pojmy
optimalizace funkce v případě jejího omezení
optimalizace funkce s jednou proměnnou
optimalizace funkce s více proměnnými
racionální chování, ekonomický systém, ekonomický model
grafické znázornění průměrných veličin
vztahy mezi mezními a průměrnými veličinami
nutná podmínka, postačující podmínka
tržní rovnováha, cenový strop, cenový práh
Výklad vybrané tématiky
BL – spotřeba
Určete, jak se v následujících případech mění linie rozpočtu a její směrnice. Jak jednotlivé změny linie rozpočtu ovlivní užitek spotřebitele v bodě optima? K vysvětlení použijte graf.
a) Ceny statku X i Y vzrostou o 10 %.
b) Ceny statku X i Y vzrostou o 10 % a důchod klesne o 5%
c) Ceny statku X i Y vzrostou o 10 % a důchod vzroste o 5%
d) Ceny statku X i Y klesnou o 10 % a důchod klesne o 5%
e) Cena statku X klesne o 10% a cena statku Y vzroste o 10 %.
a) Linie rozpočtu se důsledkem zvýšení ceny statku X posouvá k počátku po ose x do 9/10 původní vzdálenosti a v důsledku zvýšení ceny statku Y se posouvá směrem k počátku do 9/10 původní vzdálenosti. Stejná změna ceny obou statků se projevila v rovnoběžném posunu rozpočtové přímky směrem k počátku.
b) Linie rozpočtu posouvá k počátku po ose x – důsledkem zvýšení ceny statku X se vzdálenost od počátku snižuje o 10 %, v důsledku současného poklesu důchodu o 5 %. Linie rozpočtu se současně posouvá k počátku po ose y – se důsledkem zvýšení ceny statku Y se vzdálenost od počátku snižuje o 10 %, v důsledku současného poklesu důchodu o 5 %. Stejná změna ceny obou statků a pokles důchodu vedly k rovnoběžnému posunu rozpočtové přímky směrem k počátku.
c) Linie rozpočtu posouvá k počátku po ose x – důsledkem zvýšení ceny statku X se vzdálenost od počátku snižuje o 10 %, v důsledku růstu důchodu se rozpočtová přímka posouvá o 5 % směrem od počátku. Linie rozpočtu se současně posouvá k počátku po ose y – se důsledkem zvýšení ceny statku Y se vzdálenost od počátku snižuje o 10 %, v důsledku poklesu důchodu se rozpočtová přímka posouvá o 5 % směrem od počátku. Stejná změna ceny obou statků o 10 % a růst důchodu pouze o 5 % vedly k rovnoběžnému posunu rozpočtové přímky směrem k počátku.
b) Linie rozpočtu posouvá od počátku po ose x – důsledkem snížení ceny statku X se vzdálenost od počátku prodlužuje o 10 %, v důsledku současného zvýšení důchodu o dalších 5 %. Linie rozpočtu se současně posouvá od počátku po ose y – důsledkem poklesu ceny statku Y se vzdálenost od počátku zvyšuje o 10 %, v důsledku současného růstu důchodu o dalších 5 %. Stejné zlevnění obou statků o 10 % a menší pokles důchodu o 5 % vedly k rovnoběžnému posunu rozpočtové přímky směrem od počátku.
b) Linie rozpočtu posouvá od počátku po ose x – důsledkem snížení ceny statku X se vzdálenost od počátku prodlužuje o 10 %. Linie rozpočtu se současně posouvá k počátku po ose y – důsledkem zvýšení ceny statku Y se vzdálenost od počátku snižuje o 10 %. Zlevnění statku X a zdražení statku Y vedly k pootočení rozpočtové přímky – rozpočtová přímka má po změně cen obou statků menší sklon.
Optimum a změna I
Předpokládejme, že resálný důchod spotřebitele od roku 1989 do roku 1997 rostl, spotřeba statku X však klesla. Pokles spotřeby statku X může být způsoben různými příčinami (nebo jejich kombinací). Zvažte, jak byste znázornili následující možná vysvětlení pomocí linie rozpočtu a indiferenčních křivek. (Na ose x je statek X, na ose y „všechny ostatní statky“.)
a) Statek X je méněcenným statkem; s růstem důchodu jeho spotřeba klesá.
b) Statek X není méněcenným statkem, ale jeho cena se zvýšila a proto ho spotřebitel nakupuje méně.
c) Statek X není méněcenným statkem ani není dražší, ale změnily se preference a zvyklosti lidí.
Zvýšení reálného důchodu v uvedeném časovém období se projeví v posunu rozpočtové přímky směrem od počátku. Nová rozpočtová přímka je rovnoběžná s původní rozpočtovou přímkou, protože se ceny obou statků nezměnily. Nový bod optima vyznačuje na ose x nižší hodnotu, protože preference ilustrované indiferenční mapou vedou k nižší spotřebě statku X v důsledku zvýšení reálného důchodu spotřebitele.
Zvýšení reálného důchodu v uvedeném časovém období se projeví v posunu rozpočtové přímky směrem od počátku. Zdražení statku X se projeví v pootočení rozpočtové přímky na ose x směrem k počátku. Ve vykresleném případě převážil vliv růstu ceny statku x nad vlivem růstu reálného důchodu – výsledkem je posun rozpočtové křivky po ose x směrem k počátku. Nový bod optima vyznačuje na ose x nižší hodnotu v důsledku zdražení statku X.
Zvýšení reálného důchodu v uvedeném časovém období se projeví v posunu rozpočtové přímky směrem od počátku. Nová rozpočtová přímka má stejný sklon jako původní rozpočtová přímka, protože se ceny obou statků nezměnily. Nový bod optima vyznačuje na ose x nižší hodnotu, protože změněné preference, ilustrované novou indiferenční křivkou, vedou k nižší spotřebě statku X.
Prezentace ke stažení (Nástroje MIE) – .ppt, 1,5MB
Kontrolní otázky
1) Jmenujte a vysvětlete axiómy chování spotřebitele a jejich souvislost s předpokladem racionality v rozhodování spotřebitele.
2) Jak ovlivní opuštění axiómu nepřesycení křivku TU a MU?
3) Vysvětlete, jak klesající mezní užitek dvou statků souvisí s klesající mezní mírou substituce ve spotřebě.
4) Uveďte koeficient elasticity substituce a určete jeho hodnotu pro dokonalé substituty a dokonalé komplementy.
5) Popište a vysvětlete tvar standardní indiferenční křivky a indiferenční křivky v případě, že uvažované statky jsou dokonalé substituty a dokonalé komplementy.
6) Vysvětlete rozdíl mezi lhostejným a nežádoucím statkem.
7) Jaký je vztah mezi mezní mírou substituce ve spotřebě a tvarem indiferenční křivky?
8) Jak ovlivní soubor tržních příležitostí
– růst ceny jednoho výrobku při nezměněné výši důchodu i ostatních cen?
– proporcionální změna cen obou statků, jestliže důchod zůstane stejný?
9) Je mezní míra substituce ve spotřebě v případě rohového řešení optima spotřebitele větší než mezní míra substituce ve směně tehdy, když spotřebitel kupuje pouze statek X nebo když kupuje pouze statek Y?
10) Jak ovlivní zdražování statku X (jestliže PY i I jsou konst.), který je dokonalým komplementem statku Y, spotřebu statku Y?
11) Bude spotřebitel kupovat kladné množství statku Y, jestliže je tento statek statkem nežádoucím?
Doplňovací cvičení
- Do vynechaného místa doplňte vhodný výraz, tak aby věta dávala smysl a její význam byl pravdivý.
- Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit a vedle Vámi zadaného výrazu se zobrazí správný výsledek.
- Porovnejte své odpovědi s výsledky. Slova se samozřejmě mohou lišit, ale význam by měl být stejný.
Nástroje používané v mikroekonomii
Rozhodnětě o pravdivosti výroku
- Zaškrtněte výroky, které jsou pravdivé.
- Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit.
- Vaše chybné odpovědi jsou vyznačeny červeně.