Tržní selhání a mikroekonomická politika státu

Obsah

1. Nedokonalá konkurence (monopolní síla)
2. Externality
3. Veřejné statky
4. Asymetrická informace
5. Příčiny a nástroje mikroekonomické politiky
6. Pravidla chování tržních subjektů
7. Fiskální politika
8. Selhání státu

---

Stěžejní pojmy

externality, kladné externality, záporné externality
externí mezní náklady, externí mezní užitek
celkové mezní náklady, celkový mezní užitek
soukromý statek, veřejný statek, smíšený statek
nezmenšitelnost, nevyloučitelnost
křivka ochoty zaplatit, „černý pasažér“
morální hazard, nepříznivý výběr, signály
celková mezní míra substituce
celková mezní míra transformace produktu
nájemce-zmocněnec

---

Výklad vybrané tématiky

Pozitivní externality

Vysokoškolské vzdělání se často uvádí jako příklad statku spojeného s kladnou externalitou.
a) Přijměte tento předpoklad a s použitím grafu vysvětlete, jak by zde mohl neregulovaný tržní mechanismus neefektivně alokovat zdroje.
b) Jak by mohly státní orgány reagovat na tento problém?

LCEP as SCEP

V grafu:
a) Vyznačte křivku růstu výstupu (nákladovou cestu expanze) v dlouhém období a v krátkém období pro výši kapitálu K₁.
b)Vyznačte graficky výši nákladů na výrobu Q₁ a Q₃ v krátkém období a srovnejte tyto náklady s výší nákladů v dlouhém období. Co z vašeho zjištění plyne pro odpovídající nákladové křivky?

Negativní externality

Výroba papíru produkuje zápornou externalitu. Mezní náklady výroby znázorňuje v grafu křivka MC a externí náklady křivka EMC. Tržní poptávka po papíru je znázorněna křivkou D.
a) Určete optimální výši výstupu z hlediska firem maximalizujících zisk a z hlediska celé společnosti.
b) Vysvětlete, v čem spočívají tzv. společenské náklady neefektivnosti a vyznačte jejich velikost v grafu.

Prezentace ke stažení (Tržní selhání a politika státu) – .ppt, 190kB

---

Kontrolní otázky

Tržní selhání:

1) Vysvětlete, proč v případě kladné externality leží křivka celkového mezního užitku nad křivkou soukromého mezního užitku.
2) Vysokoškolské vzdělání je jistě příkladem statku spojeného s kladnou externalitou.
S použitím grafu vysvětlete, jak by mohl tržní mechanismus neefektivně alokovat zdroje a uve_te alespoň dva nástroje, kterými by státní orgány mohly reagovat na tento nežádoucí vývoj?
3) Co určuje společensky efektivní úrověň výroby veřejných statků?
4) Na plážích je stále ještě dost místa na to, aby se mohli další lidé slunit a koupat, aniž jejich rekreace vyvolává jakékoliv dodatečné náklady. Opálení paní X nijak nezávisí na tom, jak dlouho se bude slunit pan O. Často se však přístup na pláže reguluje a rekreanti musí platit vstupné. Stačí postavit kolem pláže oplocení a vzniká soukromý majetek. Lze za této situace považovat sluneční svit za veřejný statek? Pokud se přístup na pláž omezí, jsou zdroje (tj. voda a sluneční svit) alokovány efektivně?
5) Proč je agregovaná křivka ochoty zaplatit za veřejný statek odvozována vertikálním a nikoli horizontálním součtem?
6) Koupili jste si starý dům, který potřebuje větší opravy a zaplatili si architekta, který souhlasil, že udělá svou práci za poplatek, který se rovná 10%celkových nákladů oprav. Je zřejmé, že tato smlouva vytvářímorální hazard na straně architekta. Vysvětlete, v čem spočívá a navrhněte typ smlouvy, který by umožnil vyhnout se takovému morálnímu hazardu.

Mikroekonomická politika státu:

1) Je možné určit daňové břemeno jako podíl zaplacené daně k celkovým výdajům na určitý výrobek?
2) Jakými prostředky může vláda eliminovat negativní externality?
3) Jaký dopad na objem prodaného zboží a na cenu bude mít zvýšení daně z obratu, jestliže je poptávka po tomto zboží zcela neelastická?
4) Předpokládejte, že poptávka po zboží je absolutně elastická. Jaký dopad na cenu tohoto zboží bude mít subvencování části nákladů, které jsou určeny k odstranění externalit spojených s jeho výrobou?
5) Firma musí zaplatit poplatky za znečištění životního prostředí, přičemž vyrábí zboží, po kterém je absolutně neelastická poptávka. Jak to ovlivní množství nabízené produkce?
6) Zajistí dokonalé vymezení vlastnických práv zánik záporných externalit?
7) Je výhodnější z hlediska daňového výnosu zavést nepřímou daň na základní potraviny nebo na příjem z vlastnictví půdy (tj. na rentu)?
8) Souhlasil(a) byste raději se zvýšením daní, které by byly zahrnuty v cenách základních potravin nebo které by platili ze své renty vlastníci půdy?
9) Srovnejte výhody a nevýhody následujících opatření, jimiž může vláda ovlivňovat množství záporných externalit: a) stimulovat rozvoj trhů, aby se externí náklady staly součástí nákladů, na jejichž základě se rozhodují tržní subjekty; b) subvencovat výrobu zařízení, která snižují objem záporných externalit, a tak omezovat rozdíl mezi MC a EMC; c) zavádět daně nebo ukládat pokuty, aby se tak snížil rozdíl mezi MC a EMC; d) bezprostředně regulovat množství záporných externalit.

---

Doplňovací cvičení

1. Do vynechaného místa doplňte vhodný výraz, tak aby věta dávala smysl a její význam byl pravdivý.
2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit a vedle Vámi zadaného výrazu se zobrazí správný výsledek.
3. Porovnejte své odpovědi s výsledky. Slova se samozřejmě mohou lišit, ale význam by měl být stejný.

Tržní selhání:

1) Účinky spotřeby nebo výroby, které dopadají na subjekty, které nejsou přímo spjaté s danou činností, se nazývají externality.

2) Škodlivé účinky spotřeby nebo výroby, které dopadají na subjekty, které nejsou přímo spjaté s danou činností, se nazývají záporné externality .

3) Prospěšné účinky spotřeby nebo výroby, které dopadají na subjekty, které nejsou přímo spjaté s danou činností, se nazývají kladné externality .

4) Veřejné statky jsou typické dvěma specifickými vlastnostmi: nezmenšitelnostía nevyloučitelností .

5) Lidé, kteří spotřebovávají výrobky a služby, aniž by za ně museli platit, se nazývají černí pasažéři .

6) Společensky efektivní úroveň výroby veřejných statků určuje rovnost celkového mezního užitku a celkovýchmezních nákladů.

7) Jestliže má jedna strana trhu více informací než druhá, jedná se o trh s asymetrickou informací.

8) Tržní proces, při němž je kvalitnější zboží vytěsňováno zbožím méně kvalitním, se nazývá nepříznivý výběr .

9) Problém nepříznivého výběru je často řešen signalizací , která poskytuje informaci o kvalitě zboží.

10) Jestliže je jeden člověk zaměstnán vykonáváním určité činnosti pro jiného a jeho úsilí není dokonale pozorovatelné a ověřitelné, je tento vztah označován za vztah nájemce a zmocněnec (agent) .

Mikroekonomická politika státu:

1) Existence nedokonalé konkurence narušuje efektivní alokaci výrobních faktorů.

2) Náklady spojené s vyhledáváním renty by neměly převýšit monopolní zisk.

3) Tragédie společného vlastnictví vyjadřuje tendenci k nadměrnému užívání společného majetku.

4) Situace, při níž jsou náklady spojené s vybíráním příjmů plynoucích z vlastnictví výrobních faktorů vyšší než takto získané příjmy, umožňuje existenci volných výrobních zdrojů.

5) Pokud je cena výrobku, který prodává firma v monopolním postavení, vládou regulována na úrovni průměrných nákladů, bude monopol dosahovat normální zisk.

6) Pokud je poptávka zcela neelastická, způsobí zvýšení daně z obratu, že se objem prodaného zboží nezmění .

7) Pokud je poptávka zcela neelastická, způsobí zvýšení daně z obratu, že se cena zboží zvýší.

8) Poptávka po zboží X je absolutně elastická. Pokud vláda subvencuje část nákladů, které jsou určeny k odstranění externalit spojených s výrobou statku X, cena statku X se nezmění .

9) Poptávka po zboží X je absolutně neelastická. Pokud bude muset firma zaplatit poplatky za znečištění životního prostředí, objem nabízené produkce se nezmění.

10) Rozhodovacími procesy v oblasti veřejné správy se zabývá teorie veřejné volby.

Vyhodnotit

Rozhodnětě o pravdivosti výroku

1. Zaškrtněte výroky, které jsou pravdivé.
2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit.
3. Vaše chybné odpovědi jsou vyznačeny červeně.

Tržní selhání:

Jestliže je výroba na jinak dokonale konkurenčním trhu spojena se zápornou externalitou, potom se z hlediska celkové efektivnosti vyrábí příliš málo zboží.

V případě kladné externality leží křivka celkového mezního užitku nad křivkou soukromého mezního užitku.

V případě kladné externality soukromý konkurenční trh produkuje příliš mnoho zboží.

Zboží je nezmenšitelné v případě, že mezní náklady jeho poskytnutí dodatečnému spotřebiteli jsou záporné.

Zboží je nevyloučitelné, jestliže není možné vyloučit někoho z jeho spotřeby i v případě, že za zboží neplatí.

Křivka celkového mezního užitku veřejného statku je dána horizontálním součtem všech individuálních křivek mezního užitku.

Jestliže kupující nezná kvalitu zboží, které chce koupit, předpokládá, že může získat nejvyšší možnou kvalitu a cena na takovém trhu by byla tak nízká, že by se obchodovalo pouze nejméně kvalitní zboží – prodejci kvalitnějšího zboží by takový trh opustili.

Aby mohla signalizace vést k efektivním tržním vztahům, musí být nákladnější pro prodejce zboží nízké kvality než pro prodejce zboží vysoké kvality.

Kromě nepříznivého výběru vede asymetrická informace také k problému morálního hazardu, který se projevuje na trhu pojištění v tom, že vzrůstá riziko ztráty.

Typickým příkladem vztahu nájemce a zmocněnce je vztah manažera a dělníka v jedné firmě.

Mikroekonomická politika státu:

Existence externalit narušuje sociálně přijatelné rozdělení příjmů ve společnosti.

Vyhledáváním renty se označuje neproduktivní vynaložení zdrojů, které přináší jedinci ekonomický zisk vyšší než by byl zisk v podmínkách dokonalé konkurence.

Přímé vymezení vlastnických práv obvykle eliminuje nerovnoměrné rozdělení příjmů.

Vláda stanoví monopolu cenu výrobku na takové úrovni MC, při které křivka MC protíná křivku poptávky; cena je v této situaci nižší než AC. Výsledná úroveň nabízené produkce bude alokačně neefektivní, protože stát bude muset dotovat výrobu nebo jinak firma přestane působit v odvětví.

Poptávka ani nabídka zboží X nejsou absolutně neelastické. Na trhu se prodává 100 jednotek statku X a firmy odvádějí za každou prodanou jednotku statku X daň ve výši 5 Kč. Celkový daňový výnos je tak 5 x 100 = 500 Kč. Pokud vláda zvýší daň z jedné prodané jednotky statku X z 5 Kč na 6 Kč, zvýší se daňový výnos na 600 Kč.

Daňové břemeno lze určit jako podíl zaplacené daně k celkovým výdajům na určitý výrobek.

Efektivní vládní regulace by měla zcela eliminovat negativní externality.

Negativní externality lze eliminovat pouze daněmi (poplatky) nebo subvencemi.

Tržní mechanismus poskytuje optimální množství veřejných statků.

Časový posun mezi momentem, kdy vznikla potřeba státního zásahu, a okamžikem, kdy si státní aparát uvědomí potřebu jej uskutečnit, se nazývá informační zpoždění.

Vyhodnotit