Trh práce

Obsah

1. Rozdělení času
2. Substituční a důchodový efekt změny reálné mzdové sazby
3. Křivka individuální nabídky práce v LR
4. Křivka tržní nabídky práce v LR
5. Monopolní síla na trhu práce
6. Krátkodobá poptávka firmy po práci
7. Dlouhodobá poptávka firmy po práci
8. Cenová elasticita poptávky po práci
9. Tržní poptávka po práci
10. Monopolní síla firmy na trhu výstupu
11. Monopolní síla firmy na trhu práce

Stěžejní pojmy

odvozená poptávka, maximalizace zisku při nákupu vstupů
příjem z průměrného produktu, příjem z mezního produktu vstupu
mezní náklady na faktor, průměrné náklady na faktor
funkce užitku jednotlivce, omezení jednotlivce
mezní míra substituce volného času spotřebou
optimální alokace času jednotlivce
substituční efekt růstu w, důchodový efekt růstu w
individuální nabídka práce, tržní nabídka práce
ekonomická renta, transferový výdělek,
celková mzda, mezní mzda
elasticita poptávky po práci
substituční efekt, produkční efekt, příjmový efekt, nákladový efekt
individuální poptávka po práci , tržní poptávka po práci
monopson, monopsonistická konkurence, oligopson,
bilaterální monopol
mzdová diskriminace

Výklad vybrané tématiky

Izokvantová mapa a křivka PEP k SZ

Izokvantová mapa a křivka PEP k SV

Izokvantová mapa a křivka PEP pro dokonalé komplementy

Izokvantová mapa a křivka PEP pro dokonalé substituty

Optimum při nájmu L, poptávka po L

Poptávka po L

Tržní poptávka při konst. ceně výstupu (P)

Tržní poptávka při klesající ceně výstupu (P)

Rostoucí w a rozpočtová přímka – nabídka L

Rostoucí w a optima – nabídka L

SE a IE – rostoucí nabídka L

SE a IE – klesající nabídka L

Optima a zpět zakřivená křivka nabídky L

Trh práce – ekon. renta

Křivka DL v grafu 16-4 představuje poptávku a křivka SL nabídku práce. Jaké množství práce bude firma najímat za předpokladu, že odborové svazy vyjednají takovou výši mzdové sazby, která jim umožňuje maximalizovat ekonomickou rentu?
a) Vysvětlete pojem ekonomická renta.
b) Vyznačte v grafu množství práce L* najímané firmou za výše uvedených podmínek.
c) Vyznačte výši mzdové sazby w*, umožňující odborům maximalizovat ekonomickou rentu.
d) Vyznačte velikost ekonomické renty.

a) Množství práce L* při maximalizaci ekonomické renty určuje vyrovnání mezního příjmu odborových svazů s nabídkou práce. Křivku MRL , vyjadřující mezní příjem odborů, odvodíme z křivky DL ; množství práce L* určí na ose x průsečík křivek SL a MRL.

b) Maximální výši mzdové sazby pro množství práce L* vymezuje poptávka, resp. křivka poptávky DL – pro L* je nejvyšší mzdovou sazbou w*.

c) Ekonomickou rentu, resp. rozdíl mezi celkovou mzdou a transferovým výdělkem všech pracovníků zaměstnaných při mzdové sazbě w* určuje rozdíl mezi touto mzdovou sazbou a nabídkou práce odborářů do množství práce L* – v grafickém vyjádření šrafovaná plocha.

Bilaterální monopol

Proč není možné jednoznačně určit úroveň mzdové sazby a zaměstnanosti v případě, že odbory mají monopolní sílu a firma má monopsonní sílu? Doložte graficky.

a) Jestliže má firma monopolní sílu na trhu výstupu a současně v ní působí pracovníci organizovaní v odborech, potom se jedná o bilaterální monopol. V grafické ilustraci se tato skutečnost projeví v rostoucí křivce nabídky práce firmě.

b) Množství práce potřebné pro výrobce, který maximalizuje zisk, je určeno průsečíkem křivky MFCL a křivky MRPL . Při maximalizaci zisku a monopolní síle na trhu práce určuje nejnižší možnou výši mzdové sazby, která je v grafu vyjádřena křivkou nabídky práce a na ose y vymezuje hodnotu wF pro množství práce LF

c) Množství práce nabízené odbory při maximalizaci ekonomické renty je určeno průsečíkem křivky MFCL a křivky MRPL . Při maximalizaci zisku a monopolní síle na trhu práce určuje nejnižší možnou výši mzdové sazby, která je v grafu vyjádřena křivkou nabídky práce a na ose y vymezuje hodnotu wF pro množství práce LF

Prezentace ke stažení (Trh práce) – .ppt, 2,6MB

Pro přehrání videa je nutné mít nainstalovaný Flash Player.

Kontrolní otázky

Nabídka práce:

1) Proč je typická křivka individuální nabídky práce zpět zakřivená? Za jakých předpokladů by byla křivka nabídky jedné domácnosti pouze rostoucí?
2) Co vyjadřuje substituční a co důchodový efekt změny mzdové sazby? Jak se graficky odvozuje velikost obou efektů?
3) Co je omezujícím faktorem při rozhodování mezi prací a volným časem? Jaká rovnice vyjadřuje omezení při rozhodování o množství nabízené práce?
4) Jaká podmínka určuje optimální rozhodnutí ohledně rozdělení času mezi práci a volný čas, resp. dosažení maximálního užitku při dané reálné mzdové sazbě?
5) Vysvětlete, proč je substituční efekt změny mzdové sazby záporný a důchodový efekt kladný.
6) Jakým způsobem lze odvodit křivku tržní nabídky práce?

Poptávka po práci:

1) Určete, které faktory určují poptávku po práci a vysvětlete jak.
2) Uveďte, které faktory ovlivňují elasticitu poptávky po práci a vysvětlete jak. Jaký znáte způsob výpočtu elasticity poptávky?
3) Vysvětlete, v čem spočívá substituční (SE), produkční (PE), nákladový (CE) a příjmový efekt (RE) změny mzdové sazby.
4) Předpokládejte firmu v monopolním postavení na trhu výrobků a služeb. Bude její křivka poptávky po práci klesající i v případě konstantní mezní produktivity práce?
5) Proč je křivka poptávky firmy po práci v případě, že má firma monopolní sílu na trhu výrobků a služeb více elastická, než v případě, že prodává vyrobené statky na dokonale konkurenčním trhu?
6) Jaký je vztah mezi mezními náklady na práci a mzdovou sazbou, jestliže má trh podobu monopsonu?

Doplňovací cvičení

  1. Do vynechaného místa doplňte vhodný výraz, tak aby věta dávala smysl a její význam byl pravdivý.
  2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit a vedle Vámi zadaného výrazu se zobrazí správný výsledek.
  3. Porovnejte své odpovědi s výsledky. Slova se samozřejmě mohou lišit, ale význam by měl být stejný.

Nabídka práce:

1) Zpětné zakřivení křivky individuální nabídky práce je způsobeno převahou substituční, důchodového efektu.

2) Měřítkem citlivosti množství zapojené práce na změny ve mzdové sazbě je elasticita nabídky práce.

3) Substituční efekt je negativní a popisuje růst ceny volného času spojený s růstem reálné mzdové sazby.

4) Díky působení substitučního efektu dochází při růstu reálné w ke zvyšování počtu hodin práce a kesnižování počtu hodin volného času.

5) Při rozhodování o počtu nabízených hodin práce pracovník porovnává užitek z volného času a užitek ze spotřeby.

6) Omezení při rozhodování o počtu nabízených hodin práce je možné vyjádřit rovnicí C = w x (24 – H).

7) Podmínkou maxima užitku při nabízení práce je rovnost w = MRS = (dU/dH)/(dU/dC).

8) Při konstantní výši rovnovážné mzdové sazby je nabídka práce každé dokonale konkurenční firmě dokonale elastická, tzn. že křivka nabídky práce je vodorovná.

9) V případě dokonalé konkurence na trhu práce se mezní náklady na práci shodují s průměrnými náklady na práci, přičemž se jejichž výše shoduje s výší mzdové sazby.

10) V závislosti na konkurenčních podmínkách na trhu práce mohou někteří pracovníci získávat mzdu vyšší než by byla nejnižší mzda, kterou by byli ochotni přijmout. Tito pracovníci získávají ekonomickou rentu .

11) Na každém trhu, kde všichni pracují za stejnou mzdovou sazbu, ale nabídka práce není dokonale elastická, získávají někteří pracovníci ekonomickou rentu.

12) V podmínkách nedokonalé konkurence na trhu práce je křivka nabídky práce firmě rostoucí.

13) Jestliže má firma monopsonní sílu na trhu práce, potom křivka MFCL leží nad křivkou nabídky práce.

Poptávka po práci:

1) Typ konkurence na trhu práce určuje průběh veličiny MFCL .

2) Monopsonista určí množství zaměstnaných pracovníků podle rovnosti MRPL a MFCL.

3) Měřítkem citlivosti množství zapojené práce na změny v mzdové sazbě je elasticita nabídky práce.

4) Krátkodobá křivka individuální poptávky po práci je shodná s klesající částí křivky MRPL od bodu průsečíku s křivkou ARPL.

5) V podmínkách nedokonalé konkurence na straně poptávky po práci platí, že náklad na mezní fyzický produkt práce je větší než mzdová sazba.

6) Jestliže je firma monopolem na trhu statků, pak záporná směrnice křivky MRPL má dvě příčiny: klesající MPL a klesající MR , které vedou k tomu, že pro tuto firmu je křivka MRPL strmější než by byla pro dokonale konkurenční firmu na trhu výrobků a služeb.

7) Celkový efekt změny mzdové sazby na poptávané množství práce je možné rozložit na dva dílčí efekty: substituční a produkční efekt.

8) Při odvozování tržní křivky poptávky po práci musí být vzato v úvahu snížení ceny výstupu, k němuž by došlo v případě, že všechny firmy odpoví na pokles mzdové sazby výrobou většího výstupu.

9) Záporná směrnice křivky MRPL je dána zákonem klesajících výnosů .

10) Jak v krátkém, tak v dlouhém období se v důsledku jakékoli příčiny poklesu ceny výstupu křivka poptávky po práci posune doleva.

11) Tržní křivku poptávky po práci není možné odvodit horizontálním součtem individuálních křivek poptávky po práci.

12) Při poklesu mzdové sazby roste množství najímaných vstupů, roste objem výstupu i mezní produktivita. Tento účinek změny mzdové sazby se nazývá produkční efekt.

13) Substituční efekt změny mzdové sazby je záporný a produkční efekt je záporný.

14) Křivka nabídky práce firmě se v podmínkách monopsonu shoduje s křivkou AFCL.

15) V případě monopsonu pro optimální množství najímané práce platí, že se výše mzdové sazby shoduje s výší AFCL.

Monopol na straně nabídky

1) K nedobrovolné nezaměstnanosti dochází, jestliže minimální mzda stanovená tripartitním jednáním převyšuje rovnovážnou mzdu .

2) Schopnost odborů ovlivňovat mzdovou sazbu odráží jejich tržní sílu .

3) Pokud by v odvětví neexistoval odborový svaz a produkci celého odvětví by zajišťovala jedna firma, šlo by o tzv. monopson (na trhu práce).

4) Změnu celkové mzdy způsobenou tím, že pokles mzdové sazby umožnil firmě najmout dodatečnou jednotku práce, popisuje veličina mezní mzda (mezní příjem odborových svazů, MRL) , kterou lze vyjádřit jako podíl [d(w x L)]/dL .

5) Odbory dosahují maximální ekonomické renty tehdy, když se MRL rovná nabídce práce .

6) Křivka MRL na trhu práce se podobá křivce MR na trhu statků, protože leží pod křivkou poptávky na daném trhu, pokud je tato poptávka klesající.

7) V situaci bilaterálního monopolu je minimální množství najímané práce určeno průsečíkem křivek MRPL a MFCL .

8) V situaci bilaterálního monopolu usiluje firma o mzdovou sazbu na úrovni křivky nabídky práce .

9) Při srovnání dokonale konkurenčního trhu práce s trhem práce, kde působí odbory, zjišťujeme, že na trhu práce s odbory bude najímáno méně práce než by tomu bylo na dokonale konkurenčním trhu práce.

10) transferová cena práce je minimální mzdová sazba, za kterou je určitá jednotka práce ochotna vstoupit na trh práce.

Vyhodnotit

Rozhodnětě o pravdivosti výroku

  1. Zaškrtněte výroky, které jsou pravdivé.
  2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit.
  3. Vaše chybné odpovědi jsou vyznačeny červeně.

Nabídka práce:

Individuální nabídka práce je výsledkem porovnávání substitučního efektu a důchodového efektu změny mzdové sazby.

Pokud dojde na zpět zakřivené části individuální křivky nabídky práce k poklesu mzdové sazby, poroste množství nabízené práce z důvodu převahy důchodového efektu nad substitučním efektem.

Pokud mzdová sazba roste a množství nabízené práce se nemění, znamená to, že substituční efekt přesně vyrovnává působení důchodového efektu mzdové sazby.

Křivku tržní nabídky práce je možné odvodit horizontálním součtem dvou zpět zakřivených individuálních křivek nabídky práce.

Ačkoliv křivka tržní nabídky práce může být zpět zakřivená, v případě individuální křivky nabídky práce k tomuto efektu nedochází.

Při rovnosti reálné mzdové sazby a mezní míry substituce volného času spotřebou je splněna podmínka maximalizace užitku při nabízení práce.

Důchodový efekt je vždy negativní, protože čím vyšší je reálná mzdová sazba, tím vyšší jsou náklady (cena) volného času a tím méně hodin bude člověk pracovat.

Hlavním omezujícím faktorem při rozhodování o substituci mezi lenošením (volným časem) a prací je čas.

Křivka nabídky práce firmě je horizontála, protože z pohledu jedné firmy je substituční efekt změny mzdové sazby kompenzován důchodovým efektem.

Ve zvláštním případě dokonale neelastické nabídky práce je celý příjem pracovníka ekonomickou rentou.

Tržní křivku nabídky práce lze odvodit horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce a proto mají obě křivky stejný tvar.

Poptávka po práci:

Horní limit ochoty firmy platit za práci je dán maximem MRPL.

Situaci, kdy práci najímá mnoho firem, z nichž žádná nemůže ovlivnit mzdovou sazbu, nazýváme monopsonní konkurence.

Monopsonista stanovuje mzdovou sazbu odpovídající nákladům na průměrný fyzický produkt.

Jestliže uvažujeme situaci monopsonu na trhu práce, mzdovou sazbu můžeme zjistit na křivce tržní nabídky práce.

„Výhoda monopsonu“ spočívá ve schopnosti této firmy stlačit mzdovou sazbu na úroveň MRPL.

Jestliže je firma v monopolním postavení na trhu výrobků a služeb, pak je její křivka poptávky po práci klesající i v případě konstantního mezního produktu.

V dokonalé konkurenci na trhu práce se rovnovážná mzdová sazba rovná příjmu z mezního produktu práce.

Monopson bude v rovnováze na trhu práce, pokud platí rovnost veličin MRPL a MFCL.

V situaci monopsonu platí, že mezní náklady na výrobní faktor jsou menší než mzdová sazba.

V případě monopsonu platí, že čím elastičtější je křivka nabídky práce firmě, tím větší je rozdíl mezi mezními náklady faktoru práce a mzdovou sazbou.

Dlouhodobá poptávka po práci je elastičtější než krátkodobá poptávka po práci (za jinak nezměněných podmínek).

Množství najímané práce odvozuje firma z rovnosti příjmu z mezního produktu práce a mezních nákladů na práci.

Dlouhodobá křivka poptávky firmy po práci má větší sklon, než krátkodobá křivka poptávky firmy po práci.

Monopol na straně nabídky:

Rozdíl mezi dokonale konkurenčním trhem práce a nedokonale konkurenčním trhem práce spočívá v tom, že zmonopolizovaný trh práce (přítomnost odborů) je charakterizován neefektivností trhu práce.

Aby odbory byly úspěšné při vyjednávání o mzdách, musí získat kontrolu nad poptávkou po práci.

V situaci bilaterálního monopolu jsou cena a výstup určovány průsečíkem křivek poptávky firmy po práci a odborové nabídky práce.

Důvod, proč odbory nemohou mít libovolný počet členů je omezení v podobě tržní poptávky po práci pracovníků organizovaných v odborech.

Křivka MRL na trhu práce se podobá křivce MR na trhu statků, protože obě dvě se dají vysvětlit jako změna celkových příjmů (celkového objemu vyplácených mezd pro odboráře) ku změně množství.

Odbory maximalizující ekonomickou rentu budou nabízet větší množství práce a za nižší mzdovou sazbu, než kdyby se snažily maximalizovat zaměstnanost.

Odbory maximalizující ekonomickou rentu by nabízely větší množství práce a za nižší mzdovou sazbu než odbory maximalizující celkovou mzdu.

Rozdíl mezi dokonale konkurenčním trhem práce a trhem práce s odbory spočívá v tom, že odbory se chovají jako monopol a snaží se vyjednat vyšší mzdovou sazbu pro své členy než by mohl dosáhnout kterýkoliv jednotlivý pracovník na dokonale konkurenčním trhu práce, za ceteris paribus.

Jestliže jde odborovým svazům o maximalizaci celkové mzdy, potom svého cíle dosáhnou v případě, že platí MRL = 0.

Odborové svazy ve snaze dosáhnout vyšší mzdové sazby pro své členy cestou maximalizace ekonomické renty usilují současně o zvýšení transferového výdělku.

Vyhodnotit

Comments are closed.