Investice

Stěžejní pojmy

fixní investice, změna stavu zásob
procyklický vývoj investic
hrubé investice, opotřebení kapitálu, čisté investice
Neoklasický přístup k fixním investicím
reálná úroková míra, nominální úroková míra
model akcelerátoru, model flexibilního akcelerátoru
multiplikátor
investice do zásob, plánované a neplánované investice do zásob
neoklasický model investic
tržní hodnota firmy, reprodukční náklady firmy
Tobinovo q


Shrnutí základních poznatků.

1.Investice jsou výdajovou položkou hrubého domácího produktu, kterou tvoří: fixní investice a změna stavu zásob. V průběhu hospodářského cyklu se investice chovají procyklicky, tj. v recesi klesají, v expanzi rostou.

2. Investice jsou tokovou veličinou (výše investic udává, o kolik se zvýšila zásoba fyzického kapitálu za dané období). Hrubé investice (hrubá tvorba fixního kapitálu) se dělí na restituční investice (nahrazení opotřebeného kapitálu) a čisté investice (zvyšují zásobu fixního kapitálu).

3. podle neoklasické teorie je podmínkou optimální zásoby kapitálu rovnost příjmu z mezního produktu kapitálu a mezního nákladu na kapitál. Optimální zásoba kapitálu také závisí na mezním nákladu na ostatní výrobní faktory a na velikosti produkce.

4.Příjem z mezního produktu kapitálu je dán součinem mezního fyzického produktu kapitálu a mezního příjmu z prodeje produkce. Mezní náklad na kapitál je dán reálnou úrokovou mírou a mírou opotřebení.

5. Model akcelerátoru popisuje závislost poptávky po investicích na očekávané změně produkce. Akcelerátor vyjadřuje, jak (o kolik) se změní investice, když se změní očekávaná produkce. Model flexibilního akcelerátoru reflektuje postupné časové přizpůsobování investic změně produkce.

6. Multiplikátor vyjadřuje, jak(o kolik) se zvýší produkt, když se zvýší investice.

7. Na výši investic na agregátní úrovni má vliv i fiskální a monetární politika. Fiskální politika působí na investice zejména změnou daní, vládních výdajů a daňovými úlevami. Růst vládních výdajů může vyvolat tzv. vytěsňovací efekt. Vliv měnové politiky je dán změnami úrokové míry.

8. Model Tobinova q popisuje vztah mezi výší investic (reprodukčními náklady firmy) a tržní hodnotou firmy odvozenou z akciového trhu. Tobinovo q je dáno poměrem tržní hodnoty firmy a reprodukčních nákladů firmy. Pokud je vyšší než jedna, firmy by měly investovat.

9. Při hledání optimální výše zásob lze použít neoklasický model investic. Optimální úroveň zásob závisí na očekávaných prodejích firmy. Model uvažuje postupné přizpůsobování v čase.

10. Investice do zásob se člení na plánované a neplánované. Plánované investice do zásob vznikají z důvodu rozdílu v optimální úrovni zásob v čase. Neplánované zásoby vznikají z důvodu neočekávaného vývoje prodejů firem.


Výklad vybrané tématiky

Prezentace ke stažení (Investice) – .ppt, 428kB


Doplňovací cvičení

  1. Do vynechaného místa doplňte vhodný výraz, tak aby věta dávala smysl a její význam byl pravdivý.
  2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit a vedle Vámi zadaného výrazu se zobrazí správný výsledek.
  3. Porovnejte své odpovědi s výsledky. Slova se samozřejmě mohou lišit, ale význam by měl být stejný.

Makroekonomie se zabývá zkoumánímagregátních ekonomických veličin.

1. Investice jsou tokovou veličinou (výše investic udává, o kolik se zvýšila zásoba fyzického kapitálu za dané období) a jsou tvořeny jednak fixními investicemi, tj. výdaji firem na budovy, stroje, zařízení,.. a výdaji domácností na nové byty a domy, jednak změnou stavu zásob, tj. rozdílem mezi stavem zásob na konci a na začátku za určité časové období.

2. Kapitál je stavovou veličinou – jedná se o celkovou zásobu kapitálu k určitému časovému okamžiku. Kapitál na konci daného roku určíme takto: kapitál na konci předchozího roku minusopotřebení plus čisté investice v průběhu daného roku. Čisté investice získáme, pokud od hrubých investic odečteme odpisy.

3. Při rozhodování o optimálním množství kapitálu používaného firmou s cílem maximalizovat zisk použijeme tzv. neoklasickou teorii kapitálu. Firma maximalizující zisk při nájmu výrobních faktorů bude používat takové množství výrobního faktoru, pro které platí: dodatečný přínos z výrobního faktoru se rovná dodatečnému nákladu na výrobní faktor, tj. MRPK = MFCK.

4. Příjem z mezního produktu kapitálu určíme jako součin mezního produktu kapitálu a ceny produkce, pokud je trh produkce dokonale konkurenční.

5. Mezní náklad na další jednotku kapitálového statku je ovlivněn reálnou úrokovou mírou, protože druhou alternativou využití finančních prostředků firmy je jejich uložení do banky a při hodnocení této alternativy je nutné vzít v úvahu tempo růstu cenové hladiny, tj. míru inflace.

6. Pokud vezmeme v úvahu skutečnost, že výnosy z investice do kapitálového statku jsou realizovány v delším období (více let) a zároveň dochází k postupnému opotřebení kapitálového statku, pak mezní náklad na kapitál zahrnuje: reálnou úrokovou míru (reálný úrok, tj. r) a míru opotřebení( δ).

7. Předpokládejme, že firmy při výrobě používají dva výrobní faktory (práci a kapitál) – při vyšším množství práce firma vyrobí za jinak stejných podmínek větší množství produkce (produkční funkce se posune nahoru), mezní produkt kapitálu poroste (tj. posun MRPK nahoru) a firma tedy při daných MFCK najme více kapitálu.

8. Protože firma používá ve výrobě dva výrobní faktory, rozhodnutí o optimálním množství kapitálu (resp. o poměru, v kterém firma použije výrobní faktory), je ovlivněno také nákladem na dodatečnou jednotku práce, tj. mzdovou sazbou. Pro optimální nájem kapitálu platí: K = υ • Q, kde υ = w/(r + δ), [resp. υ = k•w/(r + δ), kde k vyjadřuje vliv dalších faktorů působících na vztah mezi optimálním množstvím kapitálu a produkcí] → optimální množství kapitálu poroste, pokud roste Q a w a pokud klesne r a δ (míra opotřebení).

9. Pokud chce firma dosáhnout vyšší optimální zásoby kapitálu, bude investovat v takové výši, aby platilo: It = K*t – K*t-1 , resp. It = υ • ΔQ. Koeficient υ je akcelerátor – ukazuje, jak vysoká investice je nutná k tomu, aby produkt vzrostl o 1Kč. Model akcelerátoru popisuje reakci investic na změnu produkce(Q).

10. Pokud dochází k tzv. postupnému investování (firma dosáhne optimální zásoby kapitálu v delším časovém úseku), pak platí: It = ε• υ • ΔQ a mluvíme o modelu tzv. flexibilního akcelerátoru, kde ε vyjadřuje, jak se každoročně zmenšuje rozdíl mezi původní a optimální zásobou kapitálu. Z modelu flexibilního akcelerátoru na agregátní úrovni (It = ε• υ • ΔY) vyplývá, že hrubé investice porostou, pokud roste produkt (Y), mzdová sazba (MFCL) a ε a pokud klesne r a míra opotřebení.

11. Cyklické kolísání produkce vysvětlíme vzájemným propojením multiplikátoru a akcelerátoru. Pokud je ekonomika v recesi, pokles produkce povede přes akcelerátor k poklesu investic a pokles investic (autonomních výdajů) povede přes multiplikátor k dalšímu poklesu produktu.

12. Protože je výše investic ovlivněna výší reálné úrokové sazby, expanzivní fiskální politika (růst vládních nákupů, snížení daní) povede k poklesu investic v důsledku tzv. vytěsňovacího efektu. K vytěsnění soukromých investic dochází proto, že růst vládních nákupů znamená nárůst poptávky po penězích a pokud se nemění peněžní nabídka, nominální úroková míra (pokud předpokládáme nulovou míru inflace, pak i reálná úroková míra) se zvýší.

13. V případě restriktivní monetární politiky a za předpokladu nezměněné míry inflace se zvýší reálná úroková míra a investice proto klesnou.

14. Model Tobinova q popisuje vztah mezi výší investic (reprodukčními náklady firmy) a tržní hodnotou firmy odvozenou z akciového trhu → q = tržní hodnota firmy/reprodukční náklady firmy. Pokud je q < 1, vlastníci firmy by za investice do nových kapitálových statků zaplatili více než je jejich tržní hodnota na kapitálovém trhu → firma by měla stroje a budovy prodávat, protože jejich hodnota vyjádřená v ceně akcií je nižší než cena prodeje.

15. Zásoby výrazně kolísají s kolísáním produktu (HDP). Vývoj investic do zásob v průběhu hospodářského cyklu lze popsat takto: začíná recese → agregátní poptávka klesá → firmám se neplánovaně zvyšují zásoby → firmy snižují produkci a uspokojují poptávku po produkci právě ze zásob → na konci recese zásoby firem klesají → začíná expanze a firmy očekávají vyšší prodeje a proto zásoby zvyšují.

16. Optimální výše zásob závisí v určitém poměru τ (τ zohledňuje vliv ostatních faktorů na optimální výši zásob, např. vliv reálné úrokové míry) na výši očekávaných prodejů (Se), resp. Z* = τ • Se.

17. Předpokládáme postupné přizpůsobení skutečné úrovně zásob optimální úrovni, proto ΔZt = ε•(Z*t – Zt-1), resp. ΔZt = ε•( τ • Se – Zt-1) a předpokládáme existenci neplánovaných zásob → ΔZt = ε•(Set– St), potom celkové investice do zásob budou součtem plánovaných a neplánovaných investic do zásob: ΔZt = ε1•( τ • Se – Zt-1) + ε2•(Set– St).

Vyhodnotit

Rozhodnětě o pravdivosti výroku

  1. Zaškrtněte výroky, které jsou pravdivé.
  2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit.
  3. Vaše chybné odpovědi jsou vyznačeny červeně.

Investice do fixního kapitálu jsou tokovou veličinou, protože zachycují změnu fixního kapitálu za určité období.

Do hrubých investic z pohledu národních účtů nepatří výdaje domácností na bytovou výstavbu.

Princip akcelerátoru a multiplikátoru ukazují na procyklický vývoj investic.

Multiplikátor vyjadřuje, jak se změní investice, když se změní očekávaná produkce.

Model akcelerátoru popisuje závislost poptávky po investicích na očekávané změně produktu.

Pokud jsou mezní náklady na kapitálový statek vyšší než dodatečný příjem z kapitálového statku, pak firma sníží nájem tohoto výrobního faktoru.

Mezní náklad na kapitál je určen nominální, nikoliv reálnou úrokovou mírou, a mírou opotřebení kapitálu.

Optimální zásoba kapitálu roste s růstem produkce a mzdové sazby.

Optimální zásoba kapitálu roste s růstem reálné úrokové míry a míry opotřebení.

Očekávané snížení produkce v recesi povede přes akcelerátor k nižšímu poklesu investic.

Vytěsňovací efekt je spojen s růstem úrokové sazby v důsledku restriktivní monetární politiky.

Pokud tržní hodnota firmy převyšuje její reprodukční náklady, firma by měla investovat.

V modelu Tobinova q růst reálné úrokové míry snižuje hodnotu budoucích zisků, a proto by firma měla za jinak stejných podmínek investovat nyní a ne v budoucnu.

Na počátku recese zásoby firem obvykle rostou, na konci recese obvykle klesají.

Plánované zásoby reagují negativně (tj. klesají) s růstem reálné úrokové míry.

Vyhodnotit

Comments are closed.