Oligopol a alternativní cíle

Obsah

1. Předpoklady modelů oligopolu
2. Smluvní oligopol
3. Cournotův model (model duopolu)
4. Stackelbergův model
5. Sweezyho model (model se zalomenou křivkou poptávky)
6. Oligopol s dominantní firmou
7. Modely oligopolu založené na teorii her
8. Manažerské teorie firmy
9. Behavioristické teorie
10. Model zaměstnanecké firmy


Stěžejní pojmy

vzájemná závislost firem, barometrická firma
homogenní oligopol, diferencovaný oligopol
kartel, Cournotův model, Stackelbergův model
cenové vůdcovství, zalomená poptávková křivka
kooperativní hry, nekooperativní hry, výplatní matice
odhadované reakce konkurentů
Nashova rovnováha, dominantní strategie,opakované hry


Výklad vybrané tématiky

Maximalizace zisku a obratu

Graf zobrazuje nákladové a příjmové podmínky firmy působící na nedokonale konkurenčním trhu.
a) Určete, jaké množství produkce bude tato firma vyrábět při maximalizaci svého zisku a jaké množství v Baumolově modelu?
b) Porovnejte výši ceny v obou případech.
c) Vyznačte celkový zisk firmy a porovnejte výši celkového zisku firmy v obou případech.

a) Pro odvození množství produkce vyráběné firmou při maximalizaci zisku i při maximalizaci obratu potřebujeme znát mezní příjem firmy – křivku MR odvodíme z křivky poptávky po produkci firmy.

b) Při maximalizaci obratu je množství produkce určeno průsečíkem křivky MR s osou x (množství QO), při maximalizaci zisku je určeno průsečíkem křivky MR s křivkou MC (množství QZ). Odpovídající výši ceny určuje křivka poptávky po produkci firma, tj. cenu PO pro množství QO a cenu PZ pro množství QZ.

c) Výši zisku při maximalizaci obratu vyznačuje šrafovaná plocha vykreslená násobkem množství QO a rozdílem mezi výší AR, resp. křivkou poptávky a výší průměrných nákladů při produkci QO .

d) Výši zisku při maximalizaci zisku vyznačuje šrafovaná plocha vykreslená násobkem množství QZ a rozdílem mezi výší AR, resp. křivkou poptávky DL a výší průměrných nákladů při produkci QZ .

Sweezy model oligopolu

Křivka poptávky v grafu představuje poptávku po produkci jedné z oligopolních firem za předpokladu, že v případě snížení ceny touto firmou sníží cenu i zbývající firmy na tomto trhu. Doplňte graf tak, aby bylo zřejmé, jak mikroekonomická teorie vysvětluje skutečnost, že na tomto trhu může dojít k růstu nákladů (např. v důsledku růstu cen vstupů) a přesto nedochází ke změně výstupu ani ceny. Stručně vysvětlete. (Předpokládáme, že firmy maximalizující zisk.)

a. Rigidní cenu na oligopolním trhu vysvětluje Sweezy prostřednictvím dvou křivek poptávky. Jestliže výchozí křivka (D1) vyjadřovala individuální poptávku pro snížení ceny firmou, druhá křivka poptávky (D2) musí mít menší sklon a vyjadřovat poptávku spotřebitelů za předpokladu, že ostatní firmy v odvětví cenu nezmění.

b. Poptávku po produkci firmy vyjadřuje zalomená křivka poptávky, tvořená pro vyšší ceny křivkou D1 a pro nižší ceny křivkou D2

c. Pro zdůvodnění výše výstupu, resp. ceny musíme v podmínkách nedokonalé konkurence znát nejen poptávku, ale také výši mezního příjmu, v tomto případě mezní příjem pro obě poptávkové funkce.

d. Pro zdůvodnění výše výstupu, resp. ceny potřebujeme znát výši mezních nákladů firmy. V našem případě mezní náklady ve výchozích i nových nákladových podmínkách firmy. Jestliže i po zvýšení nákladů prochází pro výchozí výši výstupu křivka mezních nákladů v intervalu, v němž je křivka mezních příjmů nespojitá, potom firma nemění ani výši výstupu, ani výši ceny.

Prezentace ke stažení (Oligopol) – .ppt, 2,6MB
Prezentace ke stažení (Alternativní cíle) – .ppt, 127kB


Kontrolní otázky

Oligopol:

1) Co vyjadřuje reakční křivka v Cournotově modelu? Jak lze najít bod Cournotovy rovnováhy? Co je typické pro interakci obou firem v tomto modelu?
2) Jaký předpoklad umožňuje využít v modelu oligopolu zalomenou křivku poptávky pro vysvětlení strnulé ceny? Jakým způsobem se v tomto modelu určuje optimální výstup firmy a cena produkce?
3) Vysvětlete, proč v modelu oligopolu s dominantní firmou dodává dominantní firma v případě poklesu ceny na trh menší množství produkce, než dodávala před změnou ceny. Jakým způsobem se odvozuje křivka poptávky po produkci dominantní firmy?
4) Jaký model vychází ze stejných předpokladů, jako model Cournotův, ale bere v úvahu reakci první firmy na změnu výstupu druhé firmy?
5) V čem spočívá postup, známý v teorii her jako tzv. dilema vězně, který umožňuje optimálně řešit konflikt mezi zájmy oligopolních firem?

Alternativní cíle firmy:

1) Jaké preference vyjadřuje indiferenční křivka v jednoduchém manažerském modelu?
2) Je možné, aby firma maximalizující obrat vyráběla stejný výstup a prodávala vyrobené zboží za stejnou cenu jako firma maximalizující zisk?
3) Jaké rozhodnutí ohledně výše výstupu a ceny učiní firma v Baumolově modelu v případě, že v bodě maxima obratu dosahuje nižšího zisku, než je zisk π0?


Doplňovací cvičení

  1. Do vynechaného místa doplňte vhodný výraz, tak aby věta dávala smysl a její význam byl pravdivý.
  2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit a vedle Vámi zadaného výrazu se zobrazí správný výsledek.
  3. Porovnejte své odpovědi s výsledky. Slova se samozřejmě mohou lišit, ale význam by měl být stejný.

Oligopol:

1) Má-li trh podobu oligopolu s dominantní firmou, potom v případě poklesu ceny dominantní firma dodává na trh větší množství produkce, než dodávala před změnou ceny.

2) Dominantní firma dodává při růstu ceny na trh menší množství produkce než dodávala před změnou ceny.

3) Východiskem modelu oligopolu se zalomenou křivkou poptávky je předpoklad, že když jedna firma sníží cenu, sníží ji také ostatní firmy, zatímco když tato firma zvýší cenu, ostatní firmy cenu nezmění .

4) Vztah mezi výstupy jedné firmy v závislosti na její představě o výstupu druhé firmy vyjadřuje v modelu duopolu tzv.reakčníkřivka.

5) Bod Cournotovy rovnováhy trhu vyjadřuje průsečík reakčních křivek.

6) Pro stanovení výše ceny, kterou bude oligopolnímu trhu určovat dominantní firma, potřebujeme znát kromě nabídky konkurenčního okraje a tržní poptávky také MC dominantní firmy .

7) V Cournotově modelu se předpokládají konstantní (resp. nulové) mezní náklady.

8) Model oligopolu, který vychází ze stejných předpokladů, jako model Cournotův, ale bere v úvahu reakci j-té firmy na změnu výstupu i-té firmy se nazývá Stackelbergůvmodel.

9) Důsledky situace nazývané v teorii her „Vězňovo dilema“ jsou spjaté spíše s tzv. neopakovanými hrami, než s hrami opakovanými.

10) Když se skupina firem explicitně domluví na stanovení ceny a výrobních kvót, potom tvoří tzv. kartel.

11) Nezbytnými podmínkami úspěšnosti kartelové dohody je efektivní tlak na dodržování výrobních kvót jednotlivými firmami a dostatečně neelastická poptávka.

12) „Budu spolupracovat se svým soupeřem na trhu a stanovovat cenu stejně jako on: v případě, že cenu sníží, snížím ji také a v případě, že cenu zvýší, zvýším ji také.“ Tato strategie se nazývá „Jak ty mně , tak já tobě ( Tit for Tat)“ .

Alternativní cíle firmy:

1) Firma maximalizující obrat vyrábí většinou vyššívýstup za nižší cenu než firma maximalizující zisk.

2) Firma v jednoduchém manažerském modelu vyrábí ve srovnání s firmou maximalizující zisk stejný výstup za stejnou cenu.

3) Firma v Baumolově modelu vyrábí ve srovnání s firmou v jednoduchém manažerském modelu vyšší výstup za nižší cenu.

4) Pokud firma v Baumolově modelu dosahuje pro všechny výstupy vyšší zisk než je minimální požadovaný zisk, optimální výstup je takový, pro který platí: MR = 0 (TR max.) .

5) Jestliže firma v Baumolově modelu dosahuje při výstupu, který umožňuje maximální obrat nižší zisk, než je minimální požadovaný zisk, pak vyrábí výstup určený rovností:π = π0.

6) V jednoduchém manažerském modelu jsou proměnnými funkce užitku manažera, vykazovaný zisk a vedlejší příjmy a výhody manažera (M).

Vyhodnotit

Rozhodnětě o pravdivosti výroku

  1. Zaškrtněte výroky, které jsou pravdivé.
  2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit.
  3. Vaše chybné odpovědi jsou vyznačeny červeně.

Oligopol:

V oligopolním odvětví vyrábějí vždy všechny firmy heterogenní produkt.

Typickou dominantní firmou je taková firma, jejímž jediným konkurentem je malá firma, která svým rozhodnutím o ceně nemůže ovlivnit trh.

V oligopolním odvětví s dominantní firmou platí, že při růstu ceny produkce (za jinak nezměněných okolností) podíl dominantní firmy na trhu roste.

V modelu se zalomenou křivkou poptávky platí, že když jedna firma zvýší cenu, ostatní firmy na to reagují snížením ceny.

Model se zalomenou křivkou poptávky předpokládá, že pokud firma zvýší cenu, ostatní zahájí cenovou válku.

Model se zalomenou křivkou poptávky vysvětluje, proč každá firma ponechává svou cenu bez ohledu na chování konkurentů.

Model se zalomenou křivkou poptávky neumožňuje určit cenu, protože je mezera mezi křivkami MR a MC.

Model se zalomenou křivkou poptávky vysvětluje rigiditu ceny, ale nevysvětluje její určení.

Model se zalomenou křivkou poptávky předpokládá, že poptávka po produkci firmy je méně elastická pokud firma cenu sníží než když cenu zvýší.

Reakční křivky v Cournotově modelu znázorňují reakci firmy na tržní cenu.

Stackelbergův model stanoví, že je pro firmu výhodné má-li možnost stanovit množství produkce dříve než zjistí, kolik vyrábí její rival.

Strategii „Jak ty mně, tak já tobě“ lze stručně vyjádřit tezí: zvýšíš-li cenu, já cenu snížím.

V modelu oligopolu s dominantní firmou se předpokládá, že poptávka po produkci firmy je ve srovnání s tržní poptávkou elastičtější.

Model se zalomenou křivkou poptávky dokládá, že žádná změna nákladů firmy nevede ke změně ceny, tj. že cena je na daném trhu relativně dlouhodobě rigidní.

Alternativní cíle firmy:

Firma maximalizující obrat nikdy nemůže vyrábět stejný výstup za stejnou cenu jako firma maximalizující zisk.

Firma maximalizující obrat dosahuje zpravidla nižšího zisku než firma maximalizující zisk.

Pokud firma v Baumolově modelu dosahuje v bodě maxima obratu nižšího než minimálního požadovaného zisku, zvýší výstup a tak se přiblíží k firmě maximalizující zisk.

V jednoduchém manažerském modelu firma dosahuje nižšího zisku než firma maximalizující zisk.

V jednoduchém manažerském modelu má firma nižší vykazovaný zisk než firma maximalizující zisk.

Behavioristické teorie většinou nehledají jednoznačně určitelný optimální výstup a cenu.

Vyhodnotit

Comments are closed.