Obsah
Stěžejní pojmy
kvantitativní teorie peněz
Keynesova poptávka po penězích
Friedmanova poptávka po penězích
Baumolova-Tobinova modelu
Tobinův model
Model jednoduchého depozitního multiplikátoru
model rozvinutého peněžního multiplikátoru
vývoj tržní úrokové míry
nabídka reálných peněžních zůstatků, poptávka po reálných peněžních zůstatcích
stabilita nabídky peněz, centrální banka a kontrola nabídky peněz
Shrnutí základních poznatků.
1.Teoretická definice peněz vychází z funkce peněz jako zprostředkovatele směny. Empirická definice peněz definuje peníze v souvislosti s jejich dopadem na ekonomickou aktivitu. V souvislosti s empirickou definicí jsou vymezeny peněžní agregáty.
2. Transakční modely poptávky po penězích kladou důraz na funkci peněz jako zprostředkovatele směny. Portfoliové modely uvažují také funkci peněz jako uchovatele hodnoty.
3. Rovnice směny popisuje rovnost mezi hodnotou nákupů (součin nominální peněžní zásoby a transakční rychlosti peněz) a hodnotou prodejů (součin průměrné cenové hladiny a počtu transakcí).
4. Kvantitativní teorie peněz uvažuje pouze transakční motiv poptávky po penězích a neuvažuje vliv úrokové míry na poptávku po penězích.
5. Kvantitativní teorie peněz je spojena s neutralitou peněz a s tzv. peněžní iluzí. Za předpokladu konstantní transakční (důchodové) rychlosti peněz a výstupu na úrovni potenciálního produktu vede zvýšení peněžní zásoby pouze k růstu cenové hladiny.
6. Keynesova teorie poptávky po penězích předpokládá tři motivy poptávky po penězích (transakční, opatrnostní, spekulační). Poptávka po penězích je závislá na reálném důchodu (transakční a opatrnostní motiv) a na nominální úrokové míře (v důsledku spekulačního motivu). V důsledku spekulačního motivu je Keynesova poptávka po penězích klesající.
7. V případě nekonečně velké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou sazbu je Keynesova poptávka po penězích horizontální – ekonomické subjekty drží reálné peněžní zůstatky ze spekulačních důvodů, protože v budoucnu očekávají růst úrokové sazby a pokles cen dluhopisů.
8. Friedmanova poptávka je ve srovnání s Keynesovou méně citlivá na úrokovou sazbu, peníze jsou pouze jedním z pěti aktiv, ve kterých ekonomické subjekty drží své bohatství (peníze, akcie, obligace, fyzický a lidský kapitál).
9. Nabídku peněz (příslušný peněžní agregát) lze vyjádřit jako součin měnové báze a depozitního (peněžního) multiplikátoru.
10. Depozitní multiplikátor ukazuje, kolikrát větší je peněžní zásoba oproti měnové bázi (neuvažujeme oběživo). Multiplikátor je tím vyšší, čím nižší je míra povinných minimálních rezerv.
11. Z analýzy jednoduchého depozitního multiplikátoru vyplývá, že peněžní zásoba (nabídka peněz, M1) je nezávislá na úrokové míře. Zároveň – v důsledku nestability měnové báze – není nabídka peněz plně pod kontrolou centrální banky.
12. Rozvinutý peněžní multiplikátor ukazuje, kolikrát větší je peněžní agregát M2 než měnová báze.
Výklad vybrané tématiky
Prezentace ke stažení (Peníze) – .ppt, 235kB
Doplňovací cvičení
- Do vynechaného místa doplňte vhodný výraz, tak aby věta dávala smysl a její význam byl pravdivý.
- Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit a vedle Vámi zadaného výrazu se zobrazí správný výsledek.
- Porovnejte své odpovědi s výsledky. Slova se samozřejmě mohou lišit, ale význam by měl být stejný.
Rozhodnětě o pravdivosti výroku
- Zaškrtněte výroky, které jsou pravdivé.
- Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit.
- Vaše chybné odpovědi jsou vyznačeny červeně.