Technologie a náklady

Obsah

1. Volba technologie
2. Výnosy z variabilního F a vztah mezi TP, AP a MP
3. Stadia výroby
4. Substituce vstupů
5. Izokvantová mapa
6. Výnosy z rozsahu
7. Různé typy produkčních funkcí
8. Celkové, průměrné a mezní náklady v krátkém období
9. Vztah křivek mezních a průměrných nákladů
10. Změny cen vstupů v SR
11. Inverzní vztah nákladové a produkční funkce
12. Nákladové optimum (Optimální kombinace vstupů)
13. Křivka růstu výstupu firmy (cesta expanze firmy)
14. Vývoj nákladů v dlouhém období
15. Vztahy mezi náklady v krátkém a dlouhém období
16. Obalová křivka nákladů v dlouhém období

Stěžejní pojmy

produkční funkce, krátké a dlouhé období
fixní a variabilní vstupy
celkový produkt, průměrný produkt, mezní produkt
zákon klesajících výnosů
izokvanta, mezní míra technické substituce, izokosta
elasticita substituce vstupů
nákladové optimum firmy, křivka rostoucího výstupu
výnosy z rozsahu
explicitní náklady, implicitní náklady
celkové náklady, fixní náklady, variabilní náklady
průměrné náklady , průměrné fixní náklady, průměrné variabilní náklady
mezní náklady
obalová křivka

Výklad vybrané tématiky

Křivka TP a MP s AP

Křivka TP a stadia výroby

Stadia výroby – TPL
a) Ve výrobě je používáno rostoucí množství práce – celkový výstup, resp celkový produkt roste. Zpočátku je tento růst doprovázen růstem průměrné i mezní produktivity práce. Dokud roste průměrná produktivita práce, výroba se nachází v I. výrobním stadiu. Paprsek ke křivce TPL s maximálním sklonem umožní vyznačit na ose x množství práce L2 , při němž je dosaženo maximální průměrné produktivity práce – končí I. a začíná II. výrobní stadium. V prvním stadiu dochází ke změně ve vývoji mezní produktivity práce – při určitém množství práce vrcholí mezní produktivita práce a při dalším zvyšování množství práce již MPL klesá. V našem případě nastala změna ve vývoji mezní produktivity práce při L1 množství práce, konvexní křivka TPL ilustrující rostoucí přírůstky celkového produktu se mění v konkávní – přírůstky produktu klesají.

b) Při dalším zvyšování množství práce ve výrobě se nacházíme ve II. výrobním stadiu. Mezní i průměrná produktivita práce v tomto výrobním stadiu klesá (křivka TPL má konkávní tvar), nadále však roste průměrná produktivita kapitálu. Množství práce při kterém je mezní produktivita práce nulová, tj. při nulovém sklonu křivky TPL1, vymezuje na ose x konec 2. výrobního stadia. K tomu dochází při L3 množství práce.

c) Jestliže by firma dále zvyšovala množství práce nad L3, dostala bych se do III. výrobního stadia. V tomto případě by však vyráběla při klesající průměrné produktivitě obou vstupů – práce i kapitálu a celkový produkt by klesal.

Křivka TP a stadia výroby při různém K

Stadia výroby – TPL1 a TPL2
a) Křivka TP(K1) určuje výši výstupu při různém množství práce a konstantním množství kapitálu K1 . Při zvýšeném množství kapitálu K2 je se stejným množstvím práce vyráběn vyšší výstup, což představuje křivka TP(K2).

b) Paprsek ke křivce TPL1 s maximálním sklonem umožní vyznačit na ose x množství práce, při němž je dosaženo maximální průměrné produktivity práce (začíná II. výrobní stadium).

c) Množství práce při kterém je mezní produktivita práce nulová, tj. při nulovém sklonu křivky TPL1, vymezuje na ose x konec II. výrobního stadia.

d) Paprsek ke křivce TPL2 s maximálním sklonem vyznačuje na ose x množství práce, při němž je dosaženo maximální průměrné produktivity práce a začíná II. výrobní stadium při větším množství kapitálu K2. Množství práce při kterém je mezní produktivita práce nulová, tj. při nulovém sklonu křivky TPL2, vymezuje na ose x konec II. výrobního stadia.

e) Vidíme, že maximální průměrná produktivita práce a nulová mezní produktivita práce v případě K1 vymezuje na ose x II. stadium výroby, které začíná při větším množství práce a končí při menším množství práce, než při výrobě s větším množstvím kapitálu.

Izokvantová mapa pro klesající MRST

Izokvantová mapa – Konvexní tvar izokvant
a) Výchozí výrobní kombinaci představuje bod A. Ve výrobě je používána 1 jednotka práce a 5 jednotek kapitálu. Stejnou výši výstupu je možné vyrobit při zvýšení práce o jednotku na 2 jednotky L a snížení kapitálu na 3 jednotky K, tj. s výrobní kombinací vstupů B.

b) Při dalším zvýšení práce o jednotku je již možné pro stejnou výši výstupu snížit kapitál pouze o jednu jednotku – viz bod C, tj. použít 3 jednotky obou vstupů.

c) Zvýšení práce na 4 jednotky už lze při snížení kapitálu pouze o 2/3 a výstup zůstane nezměněn (bod D).

d) Se všemi uvedenými kombinacemi lze vyrábět produkt Q1, tj. 55 jednotek výstupu. Konvexní tvar izokvanty ilustruje klesající mezní míru technické substituce – při výrobě určité výše výstupu je možné nahrazovat jeden výrobní faktor stále rostoucími přírůstky druhého výrobního faktoru.

e) Stejný tvar mají i další izokvanty v uvedené izokvantové mapě – klesající MRTS se projevuje i při výrobě Q2, tj. 75 jednotek výstupu a Q3, tj. 95 jednotek výstupu.

Izokvantová mapa pro dokonalé substituty (konst. MRST)

Izokvantová mapa – Lineární tvar izokvant (dokonalé substituty)
a) Výchozí výrobní kombinaci představuje bod A. Ve výrobě je používáno pouze 10 jednotek kapitálu. Stejnou výši výstupu je možné vyrobit při zvýšení práce o jednotku a snížení kapitálu na 8 jednotek K, tj. s výrobní kombinací vstupů B.

b) Při dalším zvýšení práce o jednotku je již možné pro stejnou výši výstupu snížit kapitál o další 2 jednotky – viz bod C, tj. použít 6 jednotek K.

c) Zvýšení práce na 3 jednotky při opětovném snížení kapitálu o 2 umožňuje výrobu nezměněného výstupu s výrobní kombinací D.

d) Zvýšení práce na 4 jednotky při opětovném snížení kapitálu o 2 umožňuje výrobu nezměněného výstupu s výrobní kombinací E.

e) Stejný výstup lze vyrobit s kombinací F, tj. při dalším snížení kapitálu o 2 jednotky a zvýšení množství práce o jednotku.

f) Se všemi uvedenými kombinacemi lze vyrábět produkt Q1, tj. 55 jednotek výstupu. Lineární tvar izokvanty dokládá konstantní mezní míru technické substituce – při výrobě určité výše výstupu je možné nahrazovat jeden výrobní faktor ve fixním poměru dvě jednotky kapitálu jednou jednotkou práce.

g) Stejný tvar mají i další izokvanty v uvedené izokvantové mapě – konstantní MRTS se projevuje i při výrobě Q2, tj. 75 jednotek výstupu a Q3, tj. 95 jednotek výstupu. Izokvantovou mapu tvoří klesající přímky.

Izokvantová mapa pro dokonalé komplementy

Izokvantová mapa pro rostoucí výnosy

Izokvantová mapa pro klesající výnosy

Izokvantová mapa pro konstantní výnosy

Izokvantová mapa pro rostoucí výnosy – popisem

Izokvantová mapa pro klesající výnosy – popisem

Izokvantová mapa pro konstantní výnosy – popisem

Nákladové optimum – pro Q min. TC

Nákladové optimum – minimalizace nákladů
a) Záměrem firmy je vyrábět určitou výši výstupu Q1 . Poptávka po produkci firmy je tak veliká, že právě tento výstup umožňuje firmě maximalizovat zisk. Potom je snahou firmy maximalizující zisk použít takovou kombinaci vstupů, která umožní vyrobit tento výstup s minimálními náklady.

b) Minimální náklady na výrobu Q1 umožňuje použití K1 jednotek kapitálu a L1 jednotek práce. Tuto kombinaci vstupů jsme nalezli s použitím izokosty (přímky stejných celkových nákladů) tečující izokvantu Q1 . Náklady ilustrované níže ležící izokostou by neumožňovaly vyrobit výstup Q1 . Izokosta vzdálenější od počátku, tj. vyšší celkové náklady by samozřejmě výrobu výstupu Q1 umožňovaly, ale takto vysoký výstup by byl vyráběn s neoptimální kombinací práce a kapitálu, tedy neefektivně.

c) V bodě nákladového optima, tj. v bodě dotyku izokosty a izokvanty je sklon obou křivek shodný. Sklon izokosty je určen poměrem ceny práce ku ceně kapitálu, sklon izokokvanty určuje mezní míra technické substituce obou vstupů. V bodě nákladového optima tedy platí rovnost PL / PK = MRTS.

Nákladové optimum – pro TC min. Q

Nákladové optimum – maximalizace výstupu
a) Firma disponuje finančními prostředky na výrobu ve výši TC1 , což ilustruje izokosta (přímka stejných celkových nákladů) TC1. Snahou firmy maximalizující zisk je použít takovou kombinaci vstupů, která umožní s danými náklady vyrobit maximální výstup.

b) Maximální výstup Q1 umožňuje použití K1 jednotek kapitálu a L1 jednotek práce. Tuto kombinaci vstupů vyznačuje bod nákladového optima v němž se izokosta TC1 dotýká izokvanty Q1. Firma nemůže s danými náklady vyrobit vyšší výstup – izokosta TC1 „nedosáhne“ na vyšší izokvantu.

c) V bodě nákladového optima, tj. v bodě dotyku izokosty a izokvanty je sklon obou křivek shodný. Sklon izokosty je určen poměrem ceny práce ku ceně kapitálu, sklon izokokvanty určuje mezní míra technické substituce obou vstupů. V bodě nákladového optima tedy platí rovnost PL / PK = MRTS.

Křivka LCEP pro K úspornou

Dlouhodobá křivka růstu výstupu – kapitálově úsporná výroba
a) Výchozí výrobní situaci firmy znázorňuje bod nákladového optima O1. Firma při výši nákladů TC1 vyrábí výstup Q1 .

b) Při zvýšení nákladů na TC2 firma vyrobí výstup Q2 – izokosta se posouvá směrem od počátku a pro novou výši nákladů dostaneme nový bod nákladového optima O1. Již nyní je zřejmé, že při zvýšení výstupu bylo použito větší množství obou vstupů, přírůstek práce je však vyšší než přírůstek kapitálu.

c) Při zvýšení nákladů na TC3 firma vyrobí výstup Q3 – izokosta se posouvá dále od počátku a nový optima O3 vyznačuje další zvýšení množství obou vstupů při větším přírůstku práce než kapitálu.

d) Vyznačená dlouhodobá křivka růstu výstupu, resp. dlouhodobá nákladová stezka expanze LCEP (tj. množina bodů nákladových optim při měnících se celkových nákladech firmy) má konkávní tvar, což potvrzuje již dříve pozorovanou skutečnost, že růstu výstupu je dosahováno s rostoucím množstvím práce a kapitálu, přičemž přírůstky práce jsou větší než přírůstky kapitálu. Jedná se tedy o kapitálově úspornou výrobu.

Křivka LCEP pro K náročnou

Dlouhodobá křivka růstu výstupu – kapitálově náročná výroba
a) Výchozí výrobní situaci firmy znázorňuje bod nákladového optima O1. Firma při výši nákladů TC1 vyrábí výstup Q1 .

b) Při zvýšení nákladů na TC2 firma vyrobí výstup Q2 – izokosta se posouvá směrem od počátku a pro novou výši nákladů dostaneme nový bod nákladového optima O1. Již nyní je zřejmé, že při zvýšení výstupu bylo použito větší množství obou vstupů, přírůstek práce je však menší než přírůstek kapitálu.

c) Při zvýšení nákladů na TC3 firma vyrobí výstup Q3 – izokosta se posouvá dále od počátku a nový optima O3 vyznačuje další zvýšení množství obou vstupů při větším přírůstku kapitálu než práce.

d) Vyznačená dlouhodobá křivka růstu výstupu, resp. dlouhodobá nákladová stezka expanze LCEP (tj. množina bodů nákladových optim při měnících se celkových nákladech firmy) má konvexní tvar, což potvrzuje již dříve pozorovanou skutečnost, že růstu výstupu je dosahováno s rostoucím množstvím práce a kapitálu, přičemž přírůstky kapitálu jsou větší než přírůstky práce. Jedná se tedy o kapitálově náročnou výrobu.

Křivka LCEP pro K neutrální

Dlouhodobá křivka růstu výstupu – kapitálově neutrální výroba
a) Výchozí výrobní situaci firmy znázorňuje bod nákladového optima O1. Firma při výši nákladů TC1 vyrábí výstup Q1 .

b) Při zvýšení nákladů na TC2 firma vyrobí výstup Q2 – izokosta se posouvá směrem od počátku a pro novou výši nákladů dostaneme nový bod nákladového optima O1. Při zvýšení výstupu bylo použito větší množství obou vstupů, přičemž přírůstek práce byl stejný jako přírůstek kapitálu.

c) Při zvýšení nákladů na TC3 firma vyrobí výstup Q3 – izokosta se posouvá dále od počátku a nový optima O3 vyznačuje další zvýšení množství obou vstupů, přírůstek kapitálu je opět stejný, jako přírůstek práce.

d) Vyznačená dlouhodobá křivka růstu výstupu, resp. dlouhodobá nákladová stezka expanze LCEP (tj. množina bodů nákladových optim při měnících se celkových nákladech firmy) je lineární, což potvrzuje skutečnost, že růstu výstupu je dosahováno s rostoucím množstvím práce a kapitálu, přičemž přírůstky kapitálu i práce jsou stejné. Jedná se tedy o kapitálově neutrální výrobu.

Křivka LCEP a SCEP

Křivka SCEP

Křivka LCEP a odvození LTC: různá vzdálenost izokvant

SE a PE

Izokvanta – všechny možné posuny

Křivka STC, VC a FC

Křivka STC, VC, FC a SMC, SAC, AVC

Křivka LTC a LAC,LMC – obecná produkční funce

Křivka LTC a LMC pro rostoucí výnosy

KřivkaLTC a LMC pro klesající výnosy

Křivka LTC a LMC pro konst. výnosy

Křivka LMC pro 3 výše K

Křivka LAC pro 3 výše K

Obalová křivka LAC pro obec. produkční funkci (PF)

Obalová křivka LAC při rostoucích výnosech

Obalová křivka LAC při klesajících výnosech

Obalová křivka LAC při konst. výnosech

Stadia výroby – TPL2

V grafu , který znázorňuje změnu celkového produktu s rostoucím množstvím práce při dvou různých množstvích kapitálu:
a) Určete druhé stadium výroby pro produkční funkci TPL1 a TPL2. (Použijte co nejpřesnější grafické odvození počátku a konce druhého stadia výroby.)
b) Porovnejte 2. stadium výroby v obou případech a stručně vysvětlete.

a) Paprsek ke křivce TPL1 s maximálním sklonem umožní vyznačit na ose x množství práce, při němž je dosaženo maximální průměrné produktivity práce (začíná 2. výrobní stadium) pro menší množství kapitálu, paprsek ke křivce TPL2 s maximálním sklonem umožní vyznačit na ose x množství práce, , při němž je dosaženo maximální průměrné produktivity práce (začíná 2. výrobní stadium) při větším množství kapitálu.

b) Množství práce při kterém je mezní produktivita práce nulová, tj. při nulovém sklonu křivky TPL1, vymezuje na ose x konec 2. výrobního stadia při menším množství kapitálu. Množství práce při kterém je mezní produktivita práce nulová, tj. při nulovém sklonu křivky TPL2 vymezuje na ose x konec 2. výrobního stadia při větším množství kapitálu.

c) Maximální průměrná produktivita práce a nulová mezní produktivita práce vymezuje na ose x 2. stadium výroby při menším množství kapitálu; maximální průměrná a nulová mezní produktivita práce vymezuje na ose x 2. stadium výroby při menším množství kapitálu.

Růst cen vstup

V grafu znázorněte, jak se projeví zvýšení ceny práce na nákladové situaci firmy. Stručně vysvětlete.

V důsledku zvýšení ceny práce dochází k růstu mezních nákladů, průměrných variabilních nákladů a tedy i celkových průměrných nákladů. Průměrné fixní náklady se nemění. V grafickém vyjádření to znamená odpovídající posun křivky MC, AVC a AC nahoru.

Prezentace ke stažení (Technologie a náklady) – .ppt, 3,2MB

Kontrolní otázky

Volba technologie:

1) Co platí o průměrné produktivitě práce a průměrné produktivitě kapitálu ve druhém stadiu výroby? Jak se vyvíjí mezní produktivita práce ve druhém stadiu výroby? Jaký je vztah mezi průměrnou a mezní produktivitou práce ve druhém stadiu výroby?
2) Vysvětlete, jak se liší první stadium výroby v případě výroby s menším a větším množstvím kapitálu.
3) Jak lze při znalosti křivky TP určit, při jakém množství práce začíná a končí druhé stadium výroby?
4) Je možné, aby při rostoucím výstupu vykazovala produkční funkce nejprve rostoucí, posléze konstantní a od určité výše výstupu klesající výnosy z variabilního vstupu?
5) Jaký je vztah mezi APL a MPL v případě konstantních, rostoucích a klesajících výnosů z variabilního vstupu?
6) Jaká podmínka určuje optimální rozdělení fixního množství určitého vstupu mezi několik závodů, v nichž jedna firma vyrábí určitý výrobek?
7) Jaká je elasticita substituce a jaká je mezní míra technické substituce v případě, že kapitál a práce jsou v dané výrobě dokonalými substituty a jaká v případě dokonalých komplementů?
8) Jak lze při znalosti rovnice porodukční funkce určit, zda jde o výrobu s konstantními, rostoucími nebo klesajícími výnosy z rozsahu?
9) Jak souvisí tvar izokvanty s mezní mírou technické substituce?
10) Je možné, aby firma měla produkční funkci vykazující s rostoucím výstupem nejprve rostoucí, dále konstantní a posléze klesající výnosy z rozsahu?
5) Vysvětlete, proč zákon klesajících výnosů z variabilního vstupu není v rozporu s rostoucími výnosy z rozsahu.

Náklady:

1) Jsou TC v krátkém období při každé výši výstupu vyšší nebo nižší než TC v dlouhém období?
2) Jak ovlivní růst ceny variabilního vstupu křivky MC, AVC, AC a AFC?
3) Jak lze ze vztahu SMC = dVC/dQ odvodit, že platí SMC = w/MPL?
4) Jaký je vztah mezi MC a AVC v případě, že MPL je při dané úrovni výstupu větší, než APL?
5) Můžete určit, zda jsou AVC rostoucí nebo klesající, jestliže víte, že MC jsou rostoucí? Můžete určit, zda jsou AVC rostoucí nebo klesající, jestliže víte, že MC výroby jsou vyšší než AVC?
6) Proč mají křivky AC a AVC tvar písmene U a proč se s rostoucím výstupem přibližují?
7) Na křivce VC vyznačte s použitím přesného grafického odvození při jaké výši výstupu jsou minimální AC a při jaké AVC. Při jaké výši výstupu se začínají projevovat klesající výnosy z variabilního vstupu? Při jaké výši výstupu končí 1. a začíná 2. stadium výroby?
8) Jak se vyvíjí MC v prvním stadiu výroby?
9) Je rovnost MC = AC typická pro nákladové optimum?
10) Vysvětlete, proč je izokosta lineární. Jaký by měla izokosta tvar v případě, že by se cena práce s rostoucím množstvím práce měnila?
11) Vysvětlete, k jaké změně křivky růstu výstupu dojde při změně ceny jednoho z výrobních faktorů.
12) Jaký je tvar krátkodobé a jaký tvar dlouhodobé křivky CEP?
13) Co vyjadřuje substituční a produkční efekt změny mzdové sazby?
14) Platí pro obalovou křivku LAC rovnost SAC = LAC?
15) Jaký je vztah LMC a LAC, pokud LMC s růstem výstupu rostou?
16) Jaký je tvar obalové křivky AC, jestliže firma používá technologii vykazující konstantní výnosy z rozsahu pro jakýkoliv rozsah výroby? Jaký v případě rostoucích výnosů z rozsahu pro jakýkoliv rozsah výroby? Jaký při klesajících výnosech z rozsahu pro jakýkoliv rozsah výroby?

Doplňovací cvičení

  1. Do vynechaného místa doplňte vhodný výraz, tak aby věta dávala smysl a její význam byl pravdivý.
  2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit a vedle Vámi zadaného výrazu se zobrazí správný výsledek.
  3. Porovnejte své odpovědi s výsledky. Slova se samozřejmě mohou lišit, ale význam by měl být stejný.

Volba technologie:

1) Produkční funkce vyjadřuje vztah mezi množstvím vstupů a objemem výstupu .

2) Účetní zisk je rozdílem mezi příjmy a explicitními náklady.

3) Mezní míra technické substituce vyjadřuje míru, ve které firma může nahrazovat kapitál prací, aniž by se změnila

velikost výstupu.

4) Jsou-li kapitál a práce v dané výrobě dokonalými substituty, potom platí, že σ = ∞.

5) Jsou-li kapitál a práce v dané výrobě dokonalými komplementy, potom platí, že MRTS není definována .

6) Konkávní tvar křivky růstu výstupu v dlouhém období ukazuje na kapitálově úspornou výrobu.

7) Pokud se prosazují rostoucí výnosy z variabilního vstupu, je mezní produkt rostoucí .

8) Průměrná produktivita práce klesá a průměrná produktivita kapitálu roste ve ve druhém stadiu výroby .

9) Ve třetím stadiu výroby průměrná produktivita práce klesáa průměrná produktivita kapitálu klesá.

10) Ve třetím stadiu výroby je mezní produkt práce záporný.

11) Ve druhém stadiu výroby platí pro vztah mezní a průměrné produktivity práce: MPL < APL.

12) V průběhu izokvanty pro velmi malé změny vstupů platí, že: -dL x MPL= dK x MPK .

13) Elasticita substituce je definována jako procentní změna poměru K/L dělená procentní změnou MRTS.

14) V případě rostoucích výnosů z rozsahu platí, že: f(m x K, m x L) > m x f(K,L) = m x Q (kde m je kladná konstanta)

15) V případě rostoucích výnosů z rozsahu platí, že se izokvanty vyjadřující proporcionální nárůst produktu navzájem přibližují.

16) Rovnice Q = b x L – c x L2 vyjadřuje klesající výnosy z rozsahu.

Náklady:

1) Část krátkodobých celkových nákladů, která se nemění s rozsahem produkce, se nazývá fixní náklady .

2) Ze vztahu SMC = dVC/dQ můžeme odvodit, že platí SMC = w/ MPL.

3) Pokud křivka APL roste, potom křivka AVC klesá, když je APL maximální, jsou AVC minimální.

4) Jestliže firma používá technologii vykazující konstantní výnosy z rozsahu pro jakýkoliv rozsah výroby, potom má obalová křivka AC tvar horizontály (přímky rovnoběžné s osou x) .

5) Pokud SAC rostou, potom SMC musí být větší než SAC.

6) Pokud LAC klesají, musí LMC být menšínež LAC.

7) Pokud existují tzv. zapuštěné náklady (Sunk Costs), potom je velikost alternativních nákladů nulová.

8) Při grafickém znázornění má křivka fixních nákladů tvar horizontály (přímky rovnoběžné s osou x) .

9) V případě konstantních výnosů z rozsahu má křivka LTC tvarrostoucí přímky .

10) V případě rostoucích výnosů z rozsahu křivka LTC s růstem výstupu roste klesajícím tempem.

11) V případě klesajících výnosů z rozsahu křivka LAC s růstem výstupu roste.

12) Jestliže je mezní produkt práce v krátkém období větší, než průměrný produkt práce, potom jsou MC menší než AVC.

13) Zatímco produkční funkce vyjadřuje vztah mezi množstvím vstupů použitých ve výrobě v daném období a maximální výší výstupu, který s nimi může být vyroben, nákladová funkce vyjadřuje vztah mezi finančními prostředky vynaloženými na vstupy a maximální výší výstupu, který s nimi může být vyroben.

14) Inflexní bod na křivce AVC odpovídá přechodu mezi I. a II.stadiem výroby.

15) Jestliže známe mezní produkt práce a cenu práce, potom dokážeme odvodit mezní náklady s použitím vztahu: MC = PL/MPL.

Vyhodnotit

Rozhodnětě o pravdivosti výroku

  1. Zaškrtněte výroky, které jsou pravdivé.
  2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit.
  3. Vaše chybné odpovědi jsou vyznačeny červeně.

Volba technologie:

Zákon klesajících výnosů neplatí v případě výroby s konstantními výnosy z rozsahu.

Zákon klesajících výnosů neplatí v případě konstantních výnosů z variabilního vstupu.

Zákon klesajících výnosů platí pouze v případě klesajících výnosů z rozsahu.

Fixní faktor je faktor, který se používá ve fixní proporci vzhledem k úrovni výstupu.

Směrnice izokosty vyjadřuje poměr mezi MPL a MPK.

Izokvanta vyjadřuje kombinace výrobních faktorů, které přinášejí stejný zisk.

V podmínkách konstantních výnosů z rozsahu platí, že zdvojnásobení jakéhokoliv vstupu povede ke zdvojnásobení výstupu.

Rozdíl mezi krátkým a dlouhým obdobím spočívá v tom, že v krátkém období existuje alespoň jeden fixní vstup, kdežto v dlouhém období jsou všechny vstupy variabilní.

Pokud předpokládáme produkční funkci Q = f(K,L) a ve výrobě se prosazují klesající výnosy z rozsahu, potom platí: f(m x K, m x L) =m x f(K,L) = m x Q (kde m je kladná konstanta)

V bodě nákladového optima vždy platí MC = AC.

Pokud se ve výrobě prosazují rostoucí výnosy z variabilního vstupu, mezní produkt roste.

Nákladové optimum firmy je dáno rovností poměru objemů výrobních faktorů a poměru jejich cen.

Křivka růstu výstupu firmy je určena nákladovými optimy firmy, což znamená, že se při růstu nákladů posouvá nahoru.

Čím více jsou izokvanty zakřivené, tím vyšší je hodnota elasticity substituce kapitálu prací.

Náklady:

V případě rostoucích výnosů z variabilního vstupu budou průměrné náklady klesající funkcí výstupu.

Křivka AVC musí mít vždy tvar „U“.

Křivka SMC protíná křivku AFC v minimu.

Křivka LMC protíná vždy křivku LAC v minimu.

Průměrné fixní náklady nikdy nerostou s růstem výstupu.

Explicitní náklady jsou náklady, které firma reálně hradí, implicitní náklady jsou alternativní náklady výrobních faktorů ve vlastnictví majitele firmy.

TC v krátkém období jsou při každé výši výstupu vyšší, než TC v dlouhém období.

Rovnost MC = AC je typická pro nákladové optimum.

Obalová křivka LAC je množina bodů, pro které platí SAC=LAC pro měnící se úroveň výstupu.

Při technologii vykazující konstantní výnosy z rozsahu pro jakýkoliv rozsah výroby má obalová křivka LAC tvar rostoucí přímky.

Pokud LMC rostou, musí růst také LAC.

Pokud AVC rostou, potom AFC také rostou.

Když LMC rostou, LAC musí být menší, než LMC.

V případě růstu ceny variabilního vstupu se křivky MC, AVC a AC posouvají nahoru, zatímco křivka AFC se nemění.

Míra posunu nákladových křivek v důsledku růstu ceny vstupu závisí především na relativním významu tohoto vstupu v dané produkční funkci a míře jeho nahraditelnosti jiným vstupem.

Vyhodnotit

Comments are closed.