Trh práce a nezaměstnanost

1. Míra nezaměstnanosti se měří poměrem počtu nezaměstnaných k pracovní síle (tj. k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu). Míra (koeficient) pracovní participace je definována jako poměr pracovní síly (resp. ekonomicky aktivního obyvatelstva) k počtu osob v produktivním věku.

2. Přirozená míra nezaměstnanosti je míra nezaměstnanosti při produktu na úrovni potenciálního produktu, tj. při plné zaměstnanosti, která uvažuje jen frikčně a strukturálně nezaměstnané. Při frikční nezaměstnanosti se počet volných a poptávaných pracovních míst shoduje v kvalifikační i regionální struktuře. V případě strukturální nezaměstnanosti se celkový počet volných a celkový poptávaných pracovních míst shoduje, ale odlišnost existuje v kvalifikační i regionální struktuře. Pokud se v důsledku větší pružnosti trhu práce sníží strukturální nezaměstnanost, přirozená míra nezaměstnanosti klesne.

3. přirozená míra nezaměstnanosti je stabilní mírou nezaměstnanosti v dané ekonomice – trh práce je v dané ekonomice v rovnováze (počet zrušených pracovních míst se rovná počtu nově vytvořených pracovních míst). NAIRU představuje míru nezaměstnanosti, při které neexistuje tendence k akceleraci ani k deceleraci inflace – tato míra nezaměstnanosti se může od přirozené míry nezaměstnanosti lišit (míra nezaměstnanosti se mění, ale v daném intervalu – jehož velikost je ovlivněna pružností daného trhu práce – např. rolí odborů, flexibilitou mezd – je míra inflace stabilní).

4. Výše přirozené míry nezaměstnanosti je determinována demografickou skladbou, mírou náhrady (tj. výší podpory v nezaměstnanosti), minimální mzdou a rekvalifikačními programy. Přirozená míra nezaměstnanosti (u*= [z/(z + n)]•100) závisí na míře, v jaké zaměstnané osoby práciztrácejí (z) a na míře, v jaké nezaměstnané osoby práci nacházejí (n). Čím vyšší je míra ztráty práce, tím vyšší je míra nezaměstnanosti, čím vyšší je míra nalezení práce, tím nižší je míra nezaměstnanosti.

5. Hypotéza hystereze na trhu práce vychází z krátkodobého/dlouhodobého vlivu minulého vývoje míry nezaměstnanosti na její současnou úroveň a z rozdílné vyjednávací síly insiderů a outsiderů při jednání o pracovních smlouvách. Pokud se v minulosti zvýšila míra nezaměstnanosti, zvýší se nezaměstnanost dlouhodobě, protože nezaměstnaní jednak ztrácejí svou kvalifikaci, jednak jejich ochota pracovat klesá. Neočekávaný pokles poptávky po práci sníží počet insiderů, což při vyjednávání o příštích mzdách zvýší/sníží vyjednávací sílu zbývajících insiderů → reálná mzda se zvýší nad /sníží pod rovnovážnou mzdu a nezaměstnanost roste.

Klasický model trhu práce

6. Klasický model trhu práce vychází z těchto předpokladů: firmy maximalizují zisk a domácnosti maximalizují užitek ze spotřeby statků a služeb a volného času, ceny (i nominální mzdy) jsou pružné a vyčišťují trhy.

7. Firma maximalizuje zisk a najímá optimální množství práce, pokud platí: MRP_L = w, resp. MPL •P = w, tedy MP_L , tj. [df(K₀,L)/dL] = w/P, tj. mezní produkt práce se rovná reálné mzdové sazbě.

8. Agregátní poptávka po práci L_D = f (w/P) je klesající funkcí reálné mzdy. Individuální nabídku práce odvodíme s využitím indiferenční analýzy – hledáme optimální kombinace spotřeby a volného času při různých úrovních reálné mzdy.

9. Při růstu reálné mzdové sazby může optimální množství volného času klesat (pokud substituční efekt změny mzdové sazby je větší než důchodový efekt) nebo růst (pokud substituční efekt změny mzdové sazby je menší než důchodový efekt). Protože L + H = 24, můžeme graficky vyjádřit individuální nabídku práce jako vztah mezi reálnou mzdovou sazbou a počtem odpracovaných hodin – pokud substituční efekt převažuje na důchodovým, nabídka práce bude rostoucí, pokud důchodový efekt převažuje na substitučním, nabídka práce bude klesající. Křivka individuální nabídky práce je tedy zpětně zakřivená.

10. Agregátní nabídka práce L_S = f (w/P) je rostoucí funkcí reálné. Agregátní nabídka práce je rostoucí, protože růst reálné mzdové sazby vyvolá příchod nových pracovníků do ekonomiky.

11. Na klasickém trhu práce neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost, protože při převisu nabídky nad poptávkou práce budou klesat reálné mzdy, dokud se trh práce nevyčistí, tj. dokud se neobnoví rovnováha na trhu práce. Pokud vzroste cenová hladina, reálné mzdy za jinak stejných podmínekklesnou → roste poptávané množství práce a zároveň klesá nabízené → firmy zvýší nominální mzdové sazby,vzrostou i reálné mzdové sazby a trh práce se vyčistí.

Keynesiánský pohled na trh práce

12. Nedobrovolná nezaměstnanost na keynesiánském trhu práce je v původním modelu způsobena fixními nominálními mzdami v krátkém období a agregátní poptávkou zaostávající za potenciálním produktem. nepružnost mezd je ovlivněna institucionálními podmínkami na trhu práce (vliv odborů, délka kontraktů). Protože v recesi dochází k poklesu HDP a k poklesu (zpomalení tempa růstu) cenové hladiny, při daných nominálních mzdách se reálné mzdy zvyšují – za jinak stejných podmínek tedy dochází k proticyklickému chování reálných mezd.

13. Noví keynesiánci vysvětlují existenci nedobrovolné nezaměstnanosti, resp. existenci nerovnováhy na trhu práce nízkou pružností mezd a cen. Nominální nepružnosti (rigidity) jsou spojeny s nepružnými nominálními cenami zboží a služeb a nominálními mzdami – mezi mikroekonomické příčiny pomalého přizpůsobování patří například: náklady firem při změnách cen (menu costs), koordinační selhání, implicitní cenové kontrakty. Reálné nepružnosti (rigidity) znamenají nepružné relativní ceny – např. cenu daného zboží ve vztahu k cenám ostatních zboží a služeb nebo reálnou mzdu.

14. Efektivnostní mzda je mzda, při které firma vykazuje minimální průměrné náklady na jednoho efektivního pracovníka, tj. dosahuje nejvyššího poměru výkonnosti a mezd. Teorie efektivnostní mzdy vysvětluje tendenci firem udržovat reálné mzdy nad rovnovážnou mzdou z následujících důvodů: firmy předpokládají přímou úměru mezi výší mzdy a výkonností (produktivitou) pracovníka → firmy takto snižují fluktuaci kvalifikovaných pracovníků a překonávají problém nepříznivého výběru při najímání kvalitních pracovníků.

Friedmanův model mylného vnímání cenové hladiny zaměstnanci

V modelu předpokládáme pružnost cen i mezd i v krátkém období. Klíčovým předpokladem Friedmanova modelu je informační asymetrie mezi firmami a zaměstnanci, resp.dočasně mylná interpretace pohybu cenové hladiny, resp. pohybu reálné a nominální mzdy na straně zaměstnanců, jejichž očekávání jsou formována adaptivně, tj. na základě zkušeností z minulosti. Zatímco firmy správně hodnotí dostupné údaje a vývoji cen a při nájmu práce se rozhodují podle skutečné reálné mzdy, množství práce nabízené zaměstnanci je determinováno očekávanou reálnou mzdou, jejíž výše je dána výší nominální mzdy a očekávanou úrovní cenové hladiny. Krátkodobé kolísání Y kolem Y^* je tedy podmíněno informační převahou firem nad zaměstnanci. V důsledku mylného vnímání cenové hladiny pracovníky v modelu dochází k proticyklickému chování reálných mezd. Jakmile domácností zjistí omyl v odhadu cenové hladiny a upraví svá očekávání, trh práce se vyčistí v důsledku následné změny nominálních mezd odpovídající změně skutečné cenové hladiny. Friedmanův model vysvětluje ekonomický cyklus rozdíly meziskutečnou a očekávanou cenovou úrovní. Y se odchyluje od potenciálního produktu pouze tehdy, když se skutečná cenová hladina (P) odlišuje od očekávané cenové hladiny (P^℮).

Trh práce podle teorie reálných hospodářských cyklů

V modelu předpokládáme pružnost cen i mezd i v krátkém období. Důvodem kolísání zaměstnanosti jsou pozitivní nebo negativní nabídkové reálné šoky – např. (pozitivní šok) zlepšení technologie nebo (negativní šok)zvýšení cen ropy. Protože zlepšení technologie vede k růstu mezního produktu práce a ke zvýšení produktivity práce a také k růstu reálné mzdy, je pohyb reálných mezd procyklický. Agregátní nabídka práce je rostoucí, protože:1) při růstu reálné mzdové sazby převažuje substituční efekt nad efektem důchodovým a na trh práce přicházejí noví pracovníci, 2) v důsledku mezičasového substitučního efektu pracovníci v období, kdy je reálná mzda vyšší, jsou ochotni pracovatvíce. Pokud se zvýší reálná úroková míra, současná hodnota celkové mzdy (předp.jistotu mzdy ve dvou obdobích) klesne, protože klesne současná hodnota mzdy v příštím období a pro zaměstnance je výhodnější pracovat v současnosti více než v budoucnu.

Vyhodnotit