Určení rovnovážné produkce (Model produkt – výdaje, resp. model s multiplikátorem)

Stěžejní pojmy

krátké období
model produkt – výdaje (model důchod – výdaje, model 45°, keynesiánský kříž)
předpoklady modelu (fixní cenová hladina, fixní nominální mzdy, záporná mezera produktu)
jednoduchý výdajový multiplikátor
rovnovážná produkce ve dvousektorové ekonomice
rovnovážná produkce ve třísektorové ekonomice
rovnovážná produkce ve čtyřsektorové ekonomice
úniky a vstřiky do ekonomiky
základní makroekonomická identita

Shrnutí základních poznatků.

1. Model produkt výdaje vysvětluje, čím je určen rovnovážný produkt ekonomiky v krátkém období. Model předpokládá poptávkové omezení, tj. rovnovážný produkt je nižší než potenciální, a dále předpokládá: fixní cenovou hladinu, fixní úrokovou sazbu, fixní nominální mzdy, nevyužité výrobní faktory (nabídkové omezení neexistuje).

2. Skutečné výdaje ekonomických subjektů (skutečný produkt) se v modelu mohou lišit od plánovaných výdajů o tzv. neplánované investice, resp. neplánovanou změnu zásob.

3. Rovnovážný produkt je produkt, při kterém se skutečný produkt rovná plánovaným výdajům a neplánované investice jsou nulové.

4. Multiplikátor vysvětluje, jak se změní rovnovážný produkt, pokud se změní autonomní výdaje. S větším počtem sektorů klesá hodnota multiplikátoru, protože dochází k větším únikům z výdajů na domácí produkt.

5. Disponibilní důchod zjistíme přibližně tak, že od skutečného produktu odečteme celkové daně (tj. autonomní a indukované daně) a přičteme transferové platby.

6. Multiplikátor transferových plateb je menší než multiplikátor vládních nákupů (za jinak stejných podmínek), protože do výdajů vstupuje pouze ta část transferových plateb, která je domácnostmi vydána na spotřebu (transfery jsou příjmem domácností a tedy součástí disponibilního důchodu a ten domácnosti dělí na spotřebu a úspory).

7. Rovnovážný produkt se zvýší, pokud se zvýší autonomní výdaje a (a nebo) vzroste multiplikátor (tj. pokud za jinak stejných podmínek vzroste mezní sklon ke spotřebě, klesne sazba důchodové daně nebo klesne mezní sklon k dovozu).

8. Na úrovni rovnovážného produktu se úniky z výdajů na domácí produkt (tj. součet úspor, čistých daní a importu) rovnají vstřikům do ekonomiky (tj. součtu investic, vládních nákupů a exportu).

9. Rovnost úniků a vstřiků do ekonomiky lze alternativně vyjádřit jako rovnost úspor jednotlivých ekonomických subjektů a investic. Tato rovnost je považována za základní makroekonomickou identitu.

Výklad vybrané tématiky

Třísektorová ekonomika rovnovážný produkt

Čtyřsektorová ekonomika rovnovážný produkt

Prezentace ke stažení (Model produkt výdaje) – .ppt, 831kB

Doplňovací cvičení

  1. Do vynechaného místa doplňte vhodný výraz, tak aby věta dávala smysl a její význam byl pravdivý.
  2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit a vedle Vámi zadaného výrazu se zobrazí správný výsledek.
  3. Porovnejte své odpovědi s výsledky. Slova se samozřejmě mohou lišit, ale význam by měl být stejný.

1. Jednoduchý keynesiánský model (model s multiplikátorem) ukazuje, jak plánované agregátní výdaje determinují reálný produkt, který zpětně působí na výši agregátních výdajů. Model je odvozen za následujících předpokladů: (1)fixní cenová hladina (nominální a reálné veličiny jsou shodné), fixní nominální mzdy, fixní úroková sazba, (2) výstup je pod úrovní potenciálního produktu,resp. existuje mezera produktu, (3) ekonomika je uzavřená, (4) na trhu peněz nedochází ke změnám ovlivňujícím trh statků a služeb (i=fixní), (5) nerozlišujeme mezi HDP, HNP,NDP a NNP.

2. Skutečné agregátní výdaje (AE) se v dvousektorové ekonomice skládají ze spotřebních výdajů domácností a z plánovaných i neplánovaných investic firem.

3. Plánované agregátní výdaje (agregátní poptávka – AD) se skládají ze spotřebních výdajů domácností (C) a z plánovaných investic firem (IP). Plánované investiční výdaje jsou v modelu autonomní, tj. nezávislé na úrovni důchodu, ale jsou negativně závislé na úrokové sazbě.

4. Skutečný produkt (Y) se liší od AD, resp. skutečné investice se liší od plánovaných investic, pokud firmám neočekávaně, tj. neplánovaně rostou nebo klesají zásoby. Pokud jsou skutečné investice nižší než plánované, resp. pokud je Y (skutečný produkt) nižší než AD, dochází k neplánované(mu) čerpání zásob (IU). Pokud je produkce na rovnovážné úrovni, jsou neplánované investice (IU) . Pokud jsou skutečné investice vyšší než plánované, resp. pokud je Y (skutečný produkt) vyšší než AD, dochází k neplánované(mu) tvorbě zásob.

5. Pokud jsou v dvousektorové ekonomice úspory (S) nižší než plánované investice (IP), pak je skutečný produkt Y menší než AD a neplánované investice (zásoby) jsou záporné.

6. autonomní spotřeba vyjadřuje velikost spotřebních výdajů při nulové úrovni důchodu. Autonomní spotřeba domácností (Ca) je nezávislá na úrovni důchodu, indukovaná spotřeba (cY) s růstem důchodu roste.

7. Součet mpc a mps (mezní sklon k úsporám) je roven 1 , součet apc a aps (průměrný sklon k úsporám) je roven 1, protože Y = C + S. Sklon křivky AD je v dvousektorové ekonomice dán mpc. Pokud se zvýší mpc (c), křivka AD bude strmější.

8. S růstem důchodu se mezní sklon ke spotřebě (mpc, resp. c)nemění a průměrný sklon ke spotřebě (apc) klesá. APC se rovná MPC, pokud je autonomní spotřeba domácností nulová.

9. Rovnice křivky AD v dvousektorové ekonomice: AD = Ca+ IP+ cY. Autonomní výdaje v dvousektorové ekonomice zapíšeme rovnicí: A = Ca+ IP. Autonomní výdaje nezávisí na úrovni běžného důchodu, ale závisí na úrokové sazbě.

Třísektorová ekonomika

10. V třísektorové ekonomice je disponibilní důchod (YD) determinován výší důchodu (Y), daňové sazby, autonomních daní, transferových plateb. Plánované agregátní výdaje (AD) rostou s růstem mpc(resp.s poklesem mps), růstem autonomní spotřeby, růstem autonomních investic, růstem transferových plateb, poklesem autonomních daní, růstem vládních výdajů a poklesem daňové sazby.

11. Rovnice křivky AD v třísektorové ekonomicelze vyjádřit součtem autonomních a indukovaných výdajů: AD = A + c(1-t)Y. Autonomní výdaje v třísektorové ekonomice zapíšeme: A = Ca+ IP+G+cTR – cTA.

12. Po zvýšení sazby důchodové daně (za jinak stejných podmínek) se rovnovážná produkce sníží, křivka AD bude plošší, protože daně představují únik z výdajového proudu.

13. V rovnováze se úniky z výdajového proudu, tj. úspory + čisté daně, rovnají nespotřebním výdajům, tj. investicím (I) + vládním nákupům (G).

14. Multiplikátor transferových plateb α•c•∆TR je menší než multiplikátor vládních nákupů zboží a služeb, protože transferové platby se rozdělují na spotřebovanou a uspořenou část a agregátní poptávku ovlivňují v rozsahu c•TR.

15. Multiplikátor autonomních daní (resp. daňový multiplikátor) -α•c•∆TA je menší než multiplikátor vládních nákupů zboží a služeb, protože daně působí na agregátní výdaje prostřednictvím jejich vlivu na disponibilní důchod, který se alokuje na spotřebu a úspory.

16. Změna autonomních výdajů vede k multiplikovanému nárůstu produktu proto, že každý autonomní výdaj je zároveň příjmem (důchodem) jiných ekonomických subjektů, který se dělí naspotřebu a úspory. Změna autonomních výdajů tedy vyvolá nekonečný řetěz spotřebních výdajů (součet geometrické řady). Z modelu produkt – výdaje vyplývá, že stimulace agregátních výdajů má pozitivní dopad na ekonomiku v podobě zvýšení produktu (ve srovnání se zvýšením autonomních výdajů) v míře dané multiplikátorem.

Čistý export a rovnováha na trhu zboží a služeb v otevřené ekonomic

1. Funkce NX je odvozena pro danou úroveň zahraničního důchodu, daný nominální měnový kurz a daný poměr cenových hladin doma a v zahraničí.

2. Čím nižší je mezní sklon k dovozu (m), tím plošší je křivka NX. Růst HDP zhorší stav běžného účtu platební bilance (graficky pohyb po křivce NX doprava dolů), protože dochází k růstu indukovaných importů.

3. Zvýšení investičních výdajů o 100 mld. vyvolá v otevřené ekonomice menší přírůstek produktu než v ekonomice uzavřené. Multiplikátor otevřené ekonomiky vyjadřuje vliv autonomních výdajů (včetně exportu a importu) na reálný důchod za předpokladu fixní cenové hladiny, fixní úrokové sazby a daného reálného měnového kurzu. Multiplikátor otevřené ekonomiky αOE = 1/[1-c(1-t)+m].

4. Pokud se mezní sklon k dovozu za jinak stejných podmínek sníží, hodnota multiplikátoru otevřené ekonomiky vzroste a křivka AD v modelu multiplikátoru bude strmější – domácí výrobky budou nahrazovat zahraniční a domácí produkt vzroste.

5. Makroekonomickou identitu ve čtyřsektorové ekonomice lze zapsat takto:I + (X-M) = S + (TA – TR – G).

6. Podmínku rovnosti úniků a nespotřebních výdajů zapíšeme ve čtyřsektorové ekonomice takto: S + NT + M = I + G + X.

Vyhodnotit

Rozhodnětě o pravdivosti výroku

  1. Zaškrtněte výroky, které jsou pravdivé.
  2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit.
  3. Vaše chybné odpovědi jsou vyznačeny červeně.

Model produkt- výdaje předpokládá nabídkové omezení – firmy optimálně využívají výrobní kapacity a produkt je na úrovni potenciálního produktu.

Při rovnovážném produktu jsou skutečné výdaje (skutečný produkt) stejné jako plánované výdaje, protože se skutečné a plánované investice rovnají.

Pokud je v dvousektorovém modelu skutečný produkt menší než plánované výdaje, jsou úspory menší než plánované investice.

Výdajový multiplikátor vyjadřuje, kolikrát vyšší je rovnovážný produkt než autonomní výdaje.

Jednoduchý výdajový multiplikátor je roven meznímu sklonu k úsporám.

Pokles mezního sklonu ke spotřebě povede v modelu produkt-výdaje (za jinak stejných podmínek) k poklesu rovnovážného produktu.

Pokles autonomní spotřeby (za jinak stejných podmínek) se projeví v posunu úsporové funkce nahoru – sklon se nemění.

S růstem disponibilního důchodu průměrný sklon k úsporám roste, zatímco průměrný sklon ke spotřebě klesá.

S růstem disponibilního důchodu mezní sklon k úsporám roste, zatímco mezní sklon ke spotřebě klesá.

Ekonomika je v modelu produkt-výdaje v rovnováze, pokud se skutečné agregátní výdaje rovnají skutečnému produktu.

Úniky ve čtyřsektorové ekonomice tvoří úspory, čisté daně a dovozy.

Růst sazby důchodové daně (za jinak stejných podmínek) sníží sklon křivky agregátních plánovaných výdajů.

Pokles vládních nákupů ve výši 10 mld. bude mít (za jinak stejných podmínek) stejný dopad na rovnovážný produkt jako zvýšení autonomních daní o 10 mld.

Zvýšení transferových plateb o 8 mld. bude mít (za jinak stejných podmínek) stejný dopad na rovnovážný produkt jako snížení autonomních daní o 8 mld.

Pokud je křivka plánovaných výdajů pod linií 45°, pak je skutečný produkt vyšší a dochází k neplánovanému čerpání zásob.

Předpokládáme zvýšení vládních nákupů o 10 mld. Ve třísektorové ekonomice bude (za jinak stejných podmínek) dopad na rovnovážný produkt větší než ve čtyřsektorové ekonomice.

Růst mezního sklonu k dovozu zvýší sklon křivky plánovaných agregátních výdajů a rovnovážný produkt (za jinak stejných podmínek) vzroste.

Při zvýšení sazby důchodové daně se za jinak stejných podmínek rovnovážný produkt sníží.

Vyhodnotit

Comments are closed.