Určení rovnovážné produkce v modelu IS-LM-BP

Stěžejní pojmy

úroková míra – endogenní proměnné
čtyři trhy: trh statků a služeb, trh peněz a zprostředkovaně trh obligací a devizový trh
předpoklady: fixní cenová hladina, ekonomika na úrovni potenciálního výstupu
tři křivky či rovnice vyjadřující čtyři rovnovážné situace:
Křivka IS, rovnováha na trhu statků a služeb v otevřené ekonomice
Křivka LM, rovnováha na trhu peněz a na trhu obligací
Křivka BP, rovnováha platební bilance (rovnováha na devizovém trhu)
současná vnitřní a vnější rovnováha ekonomiky

Shrnutí základních poznatků.

1.Model IS-LM-BP vychází z následujících předpokladů: krátké období, fixní cenová hladina a fixní ceny výrobních faktorů, nevyužité výrobní faktory (ekonomika je v recesi a vyrábí nižší než potenciální produkt).

2. Rovnováha v modelu znamená takovou kombinaci úrokové míry a důchodu, při níž je současně dosažena vnitřní rovnováha (rovnováha na trhu statků a služeb, na trhu peněz a ostatních finančních aktiv) a vnější rovnováha (vyrovnaná platební bilance).

3. Na křivce IS leží takové kombinace úrokové míry a reálného produktu, které znamenají rovnováhu na trhu statků a služeb. Křivka IS je odvozena z modelu produkt – výdaje.

4. Křivka IS je klesající, protože při nižší úrokové míře jsou autonomní výdaje citlivé na úrokovou sazbu vyšší.

5. V bodech napravo od křivky IS je skutečný produkt při dané úrokové míře vyšší než plánované výdaje a dochází k neplánované tvorbě zásob.

6. Křivka LM znázorňuje rovnováhu na trhu peněz (a také na trhu ostatních finančních aktiv) pro danou zásobu peněz (peněžní nabídku). Je odvozena z keynesiánského modelu trhu peněz -(nabídka peněz je exogenní, poptávka po penězích klesající v důsledku spekulačního motivu.

7. Křivka LM je rostoucí, protože s růstem důchodu musí vzrůst úroková sazba, aby byla – při dané peněžní zásobě – obnovena rovnováha na trhu peněz. Rychlost obratu peněz při růstu důchodu roste.

8. V bodech napravo od křivky LM je poptávka po penězích vyšší než nabídka peněz (na trhu ostatních finančních aktiv je tomu naopak).

9. Křivka BP znázorňuje rovnováhu platební bilance. Odvození křivky BP vychází z následujících předpokladů: běžný účet platební bilance je ztotožněn s výkonovou bilancí, kapitálový účet je zahrnut pod finanční účet, neuvažujeme saldo chyb a opominutí.

10. Křivka BP je v podmínkách nedokonalé kapitálové mobility rostoucí. Pokud se zvýší domácí produkt, zvyšují se indukované importy a zhoršuje se stav běžného účtu. Růst domácí úrokové míry pak vyvolá příliv kapitálu, který vyrovnává platební bilanci.

11. V podmínkách dokonalé kapitálové mobility je křivka BP horizontální. V podmínkách dokonalé kapitálové imobility je BP vertikální a platební bilance je vyrovnaná při takové úrovni reálného důchodu, kdy saldo čistých exportů (přebytek, deficit, nulové saldo) kompenzuje stav autonomního kapitálového toku (deficit, přebytek, nulové saldo)..

Výklad vybrané tématiky

Prezentace ke stažení (Model IS-LM-BP) – .ppt, 4MB

Pro přehrání videa je nutné mít nainstalovaný Flash Player.

Doplňovací cvičení

Do vynechaného místa doplňte vhodný výraz, tak aby věta dávala smysl a její význam byl pravdivý.
Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit a vedle Vámi zadaného výrazu se zobrazí správný výsledek.
Porovnejte své odpovědi s výsledky. Slova se samozřejmě mohou lišit, ale význam by měl být stejný.

Trh zboží a křivka IS

1. Model IS – LM –BP vychází z následujících předpokladů: cenová hladina je fixní, nominální mzdové sazby jsou fixní existuje produkční mezera: Y< Y*, u > u*.

2. Křivka IS zachycuje kombinace úrokové míry a reálného důchodu, při kterých je trh zboží a služeb v rovnováze a je odvozena s použitím keynesiánského modelu s multiplikátorem. Rovnice IS v otevřené ekonomice: Y = α • (Ā + v • R) – α • b•i, kde α 1/[1-c(1-t)+m], Ā (C_a+ Ī + G+ cTR – cTA+ NX), bcitlivost autonomních výdajů na změnu úrokové sazby, i úroková sazba, ν citlivost čistých exportů na reálný měnový kurz, R reálný měnový kurz.

Sklon IS

3.Sklon křivky IS: Δi/ΔY = 1/ α •b. Čím vyšší je citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru (koeficient b) a čím větší je výdajový multiplikátor, tímplošší je křivka IS.

4. Jestliže vláda sníží sazbu důchodové daně, výdajový multiplikátor se zvýší a křivka IS bude plošší. Zvýšení výdajového multiplikátoru povede k pootočení křivky IS kolem osy vertikální (osy y, na které zachycujeme velikost úrokové sazby).

5. Pokud firmy nemění objem investic v závislosti na změnách úrokové míry, koeficient citlivosti poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu je roven 0 a křivka IS bude vertikální.

6. Pokud se citlivost poptávky po investicích na úrokovou sazbu (b) zvýší, křivka IS bude plošší a pootočí se kolem osy horizontální (osy x, na které zachycujeme výši produktu).

Posun IS

7. Růst transferů nebo pokles TA povede k horizontálnímu posunu křivky IS doprava o α•c•∆TR (-α•c•∆TA).

8. Pokles vládních nákupů statků a služeb vyvolá horizontální posun křivky IS doleva o α•∆G.

Body mimo křivku IS

9. V bodech napravo od křivky IS je nerovnováha na trhu statků a služeb (AD < AS), firmám se neplánovaně zvyšují zásoby a firmy sníží produkci.

Trh peněz a křivka LM

Křivka LM

1. Křivka LM zachycuje kombinace úrokové míry a výstupu, při nichž je trh peněz (L = M/P) a trh obligací v rovnováze a je odvozena pro danou nominálnízásobu peněz a proto při růstu výstupu důchodová rychlost obratu peněz roste. Rovnice LM: i = (1/h)•[kY – (M/P)].

Sklon LM

2. Pozitivní sklon křivky LM je dán tím, že při dané nabídce peněz musí být zvýšení úrovně reálného důchodu (které zvýší poptávku po reálných peněžních zůstatcích) doprovázeno zvýšením úrokové sazby, která vyrovnává nabídku a poptávku po penězích. Čím vyšší je citlivost poptávky po penězích na důchod (k), tím je křivka LM strmější, protože daná změna důchodu musí být kompenzována vyšší změnou úrokové sazby, aby byl trh peněz opět v rovnováze.

3. Čím vyšší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu (h), tím je křivka LM plošší. V případě nulové citlivosti poptávky po penězích na úrokovou míru je křivka poptávky po penězích i křivka LM vertikální (tzv. klasický případ) a ekonomické subjekty nedrží peníze ze spekulačních důvodů.

4. V případě nekonečně vysoké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou sazbu (h = ∞) je křivka poptávky po penězích i křivka LM horizontální a mluvíme o tzv. pasti likvidity. V pasti likvidity je úroková míra nízká a ceny obligací příliš vysoké, pokud ekonomické subjekty očekávají růst úrokové sazby a pokles cen obligací, zvýšení reálných peněžních zůstatků se projeví v navýšení držby peněz ze spekulačních důvodů.

Posun LM

5. Jestliže centrální banka zvýší nabídku peněz, úroková míra (při běžném průběhu poptávky po penězích)klesne, a křivka LM se posouvá doprava o (1/k) •∆ (M/P).

Body mimo křivku LM

6. Jestliže je pro danou úroveň důchodu úroková míra nižší než rovnovážná, poptávka po penězích převyšuje nabídku peněz a ekonomika se nacházínalevo od křivky LM. Na trhu obligací (ostatních finančních aktiv) je v tomto případě nabídka větší než poptávka. Ceny obligací (ostatních finančních aktiv) klesnou a úroková míra vzroste. Pokud se ekonomika v modelu IS – LM – BP nachází vpravo od křivky LM, na trhu peněz existuje převis nabídky nad poptávkou a na trhu ostatních finančních aktiv převis poptávky nad nabídkou.

Křivka BP, dokonalá a nedokonalá kapitálová mobilita, body mimo křivku BP

1.Křivka rovnováhy platební bilance (BP) zachycuje kombinace domácího produktu a úrokové míry, při nichž je platební bilancev rovnováze (tj. saldo platební bilance je nulové). Při analýze rovnováhy platební bilance předpokládáme: saldo běžného účtu je totožné se saldem obchodní bilance, kapitálový účet je součástí finančního účtu, neexistuje účet chyb a opominutí, neuvažujeme změnu devizových rezerv jako vyrovnávací položku platební bilance. Rovnováhy platební bilance je dosaženo, pokud je záporné saldo čistých exportů ( NX = X_a – M_a – m∙Y) kompenzováno kladnou hodnotou čistého kapitálového toku (NFC = NFC_a + ρ∙ (iD – iF). V tomto případě je třeba k vyrovnání platební bilance, aby při dané úrovni domácího důchodu byla domácí úroková sazbavětší než světová úroková sazba.

2. Čím méně jsou kapitálové toky omezovány, resp. čím více reagují na změny domácí úrokové míry, tj. čím vyšší je stupeň kapitálové mobility, tím plošší je křivka BP.

3. Křivka BP je pozitivně skloněná, pokud existují určité překážky v přílivu a odlivu kapitálu (tj. v případě nedokonalé kapitálové mobility) nebo v případě „velké země“, která je schopna ovlivňovat úroveň světové úrokové sazby.

4.V případě dokonalé kapitálové mobility je křivka BPhorizontální na úrovni, kdy id = i_f.V případě dokonalé kapitálové imobility změna domácí úrokové sazby neovlivní kapitálové přílivy a odlivy, BP je vertikální na úrovni důchodu, kdy je běžný účet vyrovnaný, tj. saldo běžného účtu je nulové (pokud autonomní čisté kapitálové toky, tj. NFC_a = 0).

5. V bodech nalevo od křivky BP je platební bilance v přebytku, protože při daném rovnovážném důchodu Y je id je příliš vysoká na to, aby vyvolala kapitálový odliv, resp. důchod je při dané úrokové sazbě (při daném čistém kapitálovém toku) příliš nízký na to, aby vyvolal dostatečně velké indukované dovozy.

6. Posun křivky BP doprava může být způsoben: poklesem zahraniční úrokové míry, růstem autonomních čistých exportů, růstem citlivosti NX na R, růstem reálného měnového kurzu (reálným znehodnocením domácí měny), růstem autonomního čistého kapitálového toku.

7. Předpokládejme, že při produktu Y₀ je platební bilance vyrovnaná a jsou vyrovnané i NX (výkonová bilance). Pokud vzroste mezní sklon k dovozu, křivka BP bude strmější, protože při produktu Y₀ budou NX záporné a k vyrovnání platební bilance dojde jen při zvýšení domácí úrokové sazby.

8. Předpokládejme, že při dané úrokové míře i₀ je platební bilance vyrovnaná a NFC = 0. Pokud se zvýší reálný měnový kurz, křivka BP se posune doprava, protože při daných NFC bude výkonová bilance vyrovnaná při vyšším domácím důchodu, resp. při vyšších indukovaných dovozech.

9. Předpokládáme nedokonalou kapitálovou mobilitu. V bodech pod křivkou BP (napravo od křivky BP) je platební bilance v deficitu, protože při dané úrokové míře je reálný důchod příliš vysoký a proto jsou při daném čistém kapitálovém toku indukované dovozy příliš vysoké.

10. Předpokládáme, že čistý autonomní kapitálový tok je nulový,tj. NFC_a = 0. Platební bilance bude v rovnováze, pokud je deficit čistých exportů kompenzován přílivem kapitálu v důsledku i_D > i_F. Pokud je domácí úroková míra nižší než světová a nedochází ke kapitálovému odlivu, křivka BP bude vertikální na úrovni produktu, kdy je běžný účet vyrovnaný.

Vyhodnotit

Rozhodnětě o pravdivosti výroku

Zaškrtněte výroky, které jsou pravdivé.
Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit.
Vaše chybné odpovědi jsou vyznačeny červeně.

V důsledku reálného zhodnocení domácí měny klesají plánované agregátní výdaje a křivka IS se posouvá doleva.

Čím nižší je citlivost autonomních výdajů na úrokovou sazbu, tím plošší je křivka IS.

Křivka IS je tím strmější (tj. má větší sklon), čím menší je citlivost autonomních výdajů na úrokovou sazbu a čím menší je výdajový multiplikátor.

Pokud se zvýší autonomní výdaje, křivka IS se posune doprava.

Křivka IS se posune doprava o α∙ΔĀ v důsledku zvýšení peněžní zásoby v ekonomice.

Růst daňové sazby sníží výdajový multiplikátor a zvýší sklon křivky IS.

Růst úrokové míry na trhu peněz může souviset s růstem poptávky po dluhopisech.

Pokles nominální zásoby peněz lze graficky znázornit posunem křivky LM doprava.

Čím vyšší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu, tím strmější je křivka LM.

Pokud při daných reálných peněžních zůstatcích roste poptávka po penězích, mění se poloha křivky LM.

Bod vpravo od křivky IS představuje nerovnováhu na trhu statků a služeb – agregátní nabídka je vyšší než poptávka.

Bod pod křivkou LM představuje nerovnováhu na trhu peněz a ostatních finančních aktiv – poptávka po dluhopisech převažuje nad nabídkou.

V podmínkách dokonalé kapitálové imobility je rovnováha platební bilance podmíněna nulovým saldem čistých exportů.

Růst mezního sklonu k dovozu se graficky projeví v nižším sklonu křivky BP (za podmínek nedokonalé kapitálové mobility).

Uvažujeme nedokonalou kapitálovou mobilitu. Protože reálné zhodnocení domácí měny při každé úrovni produktu zhorší čisté exporty, vyrovnání platební bilance bude dosaženo zvýšením úrokového diferenciálu.

Změna citlivosti čistých exportů na reálný měnový kurz mění sklon křivky IS.

Předpokladem dokonalé kapitálové mobility je rovnost domácí a světové úrokové míry (při nulovém očekávaném znehodnocení) a dokonalá substituce mezi domácími a zahraničními aktivy.

V bodech nad křivkou BP (vlevo od křivky BP) za předpokladu dokonalé kapitálové mobility je platební bilance v přebytku, protože domácí úroková míra je vyšší než světová a dochází ke kapitálovému přílivu.

V bodech pod křivkou BP (napravo od křivky BP) za předpokladu nedokonalé kapitálové mobility je platební bilance v přebytku, protože domácí úroková míra je vyšší než světová a dochází ke kapitálovému přílivu.

Čím vyšší je stupeň kapitálové mobility, tím je křivka rovnováhy platební bilance (BP) plošší a tím větší pohyb kapitálu vyvolá odchylka domácí úrokové sazby od světové.