Obsah
1. Rozdělení času
2. Substituční a důchodový efekt změny reálné mzdové sazby
3. Křivka individuální nabídky práce v LR
4. Křivka tržní nabídky práce v LR
5. Monopolní síla na trhu práce
6. Krátkodobá poptávka firmy po práci
7. Dlouhodobá poptávka firmy po práci
8. Cenová elasticita poptávky po práci
9. Tržní poptávka po práci
10. Monopolní síla firmy na trhu výstupu
11. Monopolní síla firmy na trhu práce
Stěžejní pojmy
odvozená poptávka, maximalizace zisku při nákupu vstupů
příjem z průměrného produktu, příjem z mezního produktu vstupu
mezní náklady na faktor, průměrné náklady na faktor
funkce užitku jednotlivce, omezení jednotlivce
mezní míra substituce volného času spotřebou
optimální alokace času jednotlivce
substituční efekt růstu w, důchodový efekt růstu w
individuální nabídka práce, tržní nabídka práce
ekonomická renta, transferový výdělek,
celková mzda, mezní mzda
elasticita poptávky po práci
substituční efekt, produkční efekt, příjmový efekt, nákladový efekt
individuální poptávka po práci , tržní poptávka po práci
monopson, monopsonistická konkurence, oligopson,
bilaterální monopol
mzdová diskriminace
Výklad vybrané tématiky
Izokvantová mapa a křivka PEP k SZ
Izokvantová mapa a křivka PEP k SV
Izokvantová mapa a křivka PEP pro dokonalé komplementy
Izokvantová mapa a křivka PEP pro dokonalé substituty
Optimum při nájmu L, poptávka po L
Poptávka po L
Tržní poptávka při konst. ceně výstupu (P)
Tržní poptávka při klesající ceně výstupu (P)
Rostoucí w a rozpočtová přímka – nabídka L
Rostoucí w a optima – nabídka L
SE a IE – rostoucí nabídka L
SE a IE – klesající nabídka L
Optima a zpět zakřivená křivka nabídky L
Trh práce – ekon. renta
Křivka DL v grafu 16-4 představuje poptávku a křivka SL nabídku práce. Jaké množství práce bude firma najímat za předpokladu, že odborové svazy vyjednají takovou výši mzdové sazby, která jim umožňuje maximalizovat ekonomickou rentu?
a) Vysvětlete pojem ekonomická renta.
b) Vyznačte v grafu množství práce L* najímané firmou za výše uvedených podmínek.
c) Vyznačte výši mzdové sazby w*, umožňující odborům maximalizovat ekonomickou rentu.
d) Vyznačte velikost ekonomické renty.
a) Množství práce L* při maximalizaci ekonomické renty určuje vyrovnání mezního příjmu odborových svazů s nabídkou práce. Křivku MRL , vyjadřující mezní příjem odborů, odvodíme z křivky DL ; množství práce L* určí na ose x průsečík křivek SL a MRL.
b) Maximální výši mzdové sazby pro množství práce L* vymezuje poptávka, resp. křivka poptávky DL – pro L* je nejvyšší mzdovou sazbou w*.
c) Ekonomickou rentu, resp. rozdíl mezi celkovou mzdou a transferovým výdělkem všech pracovníků zaměstnaných při mzdové sazbě w* určuje rozdíl mezi touto mzdovou sazbou a nabídkou práce odborářů do množství práce L* – v grafickém vyjádření šrafovaná plocha.
Bilaterální monopol
Proč není možné jednoznačně určit úroveň mzdové sazby a zaměstnanosti v případě, že odbory mají monopolní sílu a firma má monopsonní sílu? Doložte graficky.
a) Jestliže má firma monopolní sílu na trhu výstupu a současně v ní působí pracovníci organizovaní v odborech, potom se jedná o bilaterální monopol. V grafické ilustraci se tato skutečnost projeví v rostoucí křivce nabídky práce firmě.
b) Množství práce potřebné pro výrobce, který maximalizuje zisk, je určeno průsečíkem křivky MFCL a křivky MRPL . Při maximalizaci zisku a monopolní síle na trhu práce určuje nejnižší možnou výši mzdové sazby, která je v grafu vyjádřena křivkou nabídky práce a na ose y vymezuje hodnotu wF pro množství práce LF
c) Množství práce nabízené odbory při maximalizaci ekonomické renty je určeno průsečíkem křivky MFCL a křivky MRPL . Při maximalizaci zisku a monopolní síle na trhu práce určuje nejnižší možnou výši mzdové sazby, která je v grafu vyjádřena křivkou nabídky práce a na ose y vymezuje hodnotu wF pro množství práce LF
Prezentace ke stažení (Trh práce) – .ppt, 2,6MB
Kontrolní otázky
Nabídka práce:
1) Proč je typická křivka individuální nabídky práce zpět zakřivená? Za jakých předpokladů by byla křivka nabídky jedné domácnosti pouze rostoucí?
2) Co vyjadřuje substituční a co důchodový efekt změny mzdové sazby? Jak se graficky odvozuje velikost obou efektů?
3) Co je omezujícím faktorem při rozhodování mezi prací a volným časem? Jaká rovnice vyjadřuje omezení při rozhodování o množství nabízené práce?
4) Jaká podmínka určuje optimální rozhodnutí ohledně rozdělení času mezi práci a volný čas, resp. dosažení maximálního užitku při dané reálné mzdové sazbě?
5) Vysvětlete, proč je substituční efekt změny mzdové sazby záporný a důchodový efekt kladný.
6) Jakým způsobem lze odvodit křivku tržní nabídky práce?
Poptávka po práci:
1) Určete, které faktory určují poptávku po práci a vysvětlete jak.
2) Uveďte, které faktory ovlivňují elasticitu poptávky po práci a vysvětlete jak. Jaký znáte způsob výpočtu elasticity poptávky?
3) Vysvětlete, v čem spočívá substituční (SE), produkční (PE), nákladový (CE) a příjmový efekt (RE) změny mzdové sazby.
4) Předpokládejte firmu v monopolním postavení na trhu výrobků a služeb. Bude její křivka poptávky po práci klesající i v případě konstantní mezní produktivity práce?
5) Proč je křivka poptávky firmy po práci v případě, že má firma monopolní sílu na trhu výrobků a služeb více elastická, než v případě, že prodává vyrobené statky na dokonale konkurenčním trhu?
6) Jaký je vztah mezi mezními náklady na práci a mzdovou sazbou, jestliže má trh podobu monopsonu?
Doplňovací cvičení
- Do vynechaného místa doplňte vhodný výraz, tak aby věta dávala smysl a její význam byl pravdivý.
- Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit a vedle Vámi zadaného výrazu se zobrazí správný výsledek.
- Porovnejte své odpovědi s výsledky. Slova se samozřejmě mohou lišit, ale význam by měl být stejný.
Rozhodnětě o pravdivosti výroku
- Zaškrtněte výroky, které jsou pravdivé.
- Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit.
- Vaše chybné odpovědi jsou vyznačeny červeně.