Trh peněz

Obsah

Audio materiál – .wma, 4,84MB


Stěžejní pojmy

kvantitativní teorie peněz
Keynesova poptávka po penězích
Friedmanova poptávka po penězích
Baumolova-Tobinova modelu
Tobinův model
Model jednoduchého depozitního multiplikátoru
model rozvinutého peněžního multiplikátoru
vývoj tržní úrokové míry
nabídka reálných peněžních zůstatků, poptávka po reálných peněžních zůstatcích
stabilita nabídky peněz, centrální banka a kontrola nabídky peněz


Shrnutí základních poznatků.

1.Teoretická definice peněz vychází z funkce peněz jako zprostředkovatele směny. Empirická definice peněz definuje peníze v souvislosti s jejich dopadem na ekonomickou aktivitu. V souvislosti s empirickou definicí jsou vymezeny peněžní agregáty.

2. Transakční modely poptávky po penězích kladou důraz na funkci peněz jako zprostředkovatele směny. Portfoliové modely uvažují také funkci peněz jako uchovatele hodnoty.

3. Rovnice směny popisuje rovnost mezi hodnotou nákupů (součin nominální peněžní zásoby a transakční rychlosti peněz) a hodnotou prodejů (součin průměrné cenové hladiny a počtu transakcí).

4. Kvantitativní teorie peněz uvažuje pouze transakční motiv poptávky po penězích a neuvažuje vliv úrokové míry na poptávku po penězích.

5. Kvantitativní teorie peněz je spojena s neutralitou peněz a s tzv. peněžní iluzí. Za předpokladu konstantní transakční (důchodové) rychlosti peněz a výstupu na úrovni potenciálního produktu vede zvýšení peněžní zásoby pouze k růstu cenové hladiny.

6. Keynesova teorie poptávky po penězích předpokládá tři motivy poptávky po penězích (transakční, opatrnostní, spekulační). Poptávka po penězích je závislá na reálném důchodu (transakční a opatrnostní motiv) a na nominální úrokové míře (v důsledku spekulačního motivu). V důsledku spekulačního motivu je Keynesova poptávka po penězích klesající.

7. V případě nekonečně velké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou sazbu je Keynesova poptávka po penězích horizontální – ekonomické subjekty drží reálné peněžní zůstatky ze spekulačních důvodů, protože v budoucnu očekávají růst úrokové sazby a pokles cen dluhopisů.

8. Friedmanova poptávka je ve srovnání s Keynesovou méně citlivá na úrokovou sazbu, peníze jsou pouze jedním z pěti aktiv, ve kterých ekonomické subjekty drží své bohatství (peníze, akcie, obligace, fyzický a lidský kapitál).

9. Nabídku peněz (příslušný peněžní agregát) lze vyjádřit jako součin měnové báze a depozitního (peněžního) multiplikátoru.

10. Depozitní multiplikátor ukazuje, kolikrát větší je peněžní zásoba oproti měnové bázi (neuvažujeme oběživo). Multiplikátor je tím vyšší, čím nižší je míra povinných minimálních rezerv.

11. Z analýzy jednoduchého depozitního multiplikátoru vyplývá, že peněžní zásoba (nabídka peněz, M1) je nezávislá na úrokové míře. Zároveň – v důsledku nestability měnové báze – není nabídka peněz plně pod kontrolou centrální banky.

12. Rozvinutý peněžní multiplikátor ukazuje, kolikrát větší je peněžní agregát M2 než měnová báze.


Výklad vybrané tématiky

Prezentace ke stažení (Peníze) – .ppt, 235kB


Doplňovací cvičení

  1. Do vynechaného místa doplňte vhodný výraz, tak aby věta dávala smysl a její význam byl pravdivý.
  2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit a vedle Vámi zadaného výrazu se zobrazí správný výsledek.
  3. Porovnejte své odpovědi s výsledky. Slova se samozřejmě mohou lišit, ale význam by měl být stejný.

Teoretická definice peněz charakterizuje peníze jako prostředek uskutečnění plateb a vychází z této funkce peněz: prostředek směny, za peníze považuje hotovostní peníze. Empirická definice peněz vychází z vlivu peněz na ekonomickou aktivitu – peněžní zásoba se vyjadřuje pomocí měnových agregátů – čím vyšší agregát (tj. širší vymezení nabídky peněz), tím nižší likvidita a tím vyšší výnosnost. Transakční modely poptávky po penězích zdůrazňují tuto funkci peněz:zprostředkovatel směny, portfoliové modely poptávky po penězích zdůrazňují tuto funkci peněz: uchovatel hodnoty.

Nabídka a poptávka po penězích

1. Rovnice směny M•VT = P•T vychází z faktu, že peněžní vyjádření nákupů za určité období se rovná peněžnímu vyjádření prodejů v tomto období.

2. Fisherova verze kvantitativní teorie M•VY = P•Y* vychází z rovnice směny za následujících předpokladů: CB kontroluje nabídku peněz, transakční rychlost obratu peněz je stabilní, ekonomika je na úrovni potenciálního produktu (tj. existuje tzv. plná zaměstnanost) a existuje stabilní vztah mezi objemem reálných transakcí a reálným výstupem ekonomiky. Poptávka po penězích MD = (1/ VY) • P•Y* .

3. Podle cambridgeské verze kvantitativní teorie (platí výše uvedené předpoklady) je MD = k •P•Y*.

4. Z obou verzí poptávky po penězích vyplývá závěr o neutralitě peněz, tj. růst peněžní zásoby vede k ekvivalentnímu růstu cenové hladiny a reálné veličiny se v ekonomice nemění.

5. Keynesiánská teorie poptávky po penězích (teorie preference likvidity) charakterizuje tři základní motivy pro držbu peněz: transakční a opatrnostní motiv pozitivně závisí na výši důchodu, spekulační motiv je negativně závislý na úrokové sazbě.

6. Poptávka po reálných peněžních zůstatcích je přímo závislá na výši důchodu a nepřímo závislá na výši úrokové míry. Rovnice poptávky po penězích: L = k•Y – h•i, kde h vyjadřuje citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu, k vyjadřuje citlivost poptávky po penězích na důchod.

7. Pokud ekonomické subjekty očekávají pokles úrokové míry, drží bohatství ve formě obligací, protože očekávajírůst jejich tržní ceny a kapitálový zisk z držby těchto finančních aktiv.

8.V případě pasti likvidity je keynesiánská poptávka po penězích horizontální, protože koeficient h = . V případě pasti likvidity je úroková sazba nyní nízká a ekonomické subjekty očekávají její růst, cena dluhopisů je nyní vysoká a ekonomické subjekty očekávají její pokles a při nákupu dluhopisů nyní by v budoucnu realizovali kapitálový(ou) ztrátu. Proto dávají ekonomické subjekty nyní přednost držběpeněz ze spekulačních důvodů.

9. Rovnováhu na trhu peněz vyjadřuje rovnice: M/P = k∙Y – h∙i, rovnovážná úroková míra i = (k/h) ∙Y – (1/h) ∙ (M/P).

10. Růst důchodu povede k posunu poptávky po reálných peněžních zůstatcích doprava o k∙∆Y. Na trhu peněz je při původní rovnovážné úrokové míře poptávka větší než nabídka, na trhu obligací je nabídka větší než poptávka. pokles ceny obligací povede k růstu míry výnosu z obligací, resp. k růstu úrokové míry. Spekulační poptávka po penězích se sníží a bude obnovena rovnováha na trhu peněz.

11. Keynesova poptávka po penězích závisí na běžném důchodu a proto je důchodová rychlost obratu peněz nestabilní. Keynesova poptávka po penězích je významně citlivá na úrokovou míru. Při dané peněžní zásobě a růstu důchodu se rychlost obratu peněz zvyšuje.

12. Ve Friedmanově pojetí poptávky po penězích jsou peníze jedním z pěti aktiv, ve kterých ekonomické subjekty drží své bohatství – mezi tato aktiva patří: peníze, obligace, akcie, fyzický kapitál, lidský kapitál. Friedmanův model poptávky po penězích lez zapsat takto: MD = f (W, iB, iA, P, π,h = podíl lidského a fyzického kapitálu). Poptávka po penězích roste, pokud rosteW, P, h (podíl lidského a fyzického kapitálu) a pokud klesá iB,iA,a π.

13. Friedmanova teorie poptávky po penězích tedy patří mezi portfoliové modely poptávky po penězích. Protože úrokové míry a výnosnost aktiv mají tendenci měnit se stejným směrem, není důvod při růstu výnosnosti jednoho z aktiv měnit strukturu portfolia – Friedmanova poptávka po penězích není příliš citlivá na změny úrokové míry. Protože Friedmanova poptávka po penězích závisí na permanentním důchodu, který je v čase stabilní, i poptávka po penězích je stabilní.

14. Nabídku peněz lze vyjádřit jako součin měnové báze (zahrnuje oběživo + povinné i dobrovolné rezervy) a depozitního multiplikátoru.

15. Jednoduchý depozitní multiplikátor zachycuje vztah mezi peněžním agregátem M1 a měnovou bází, (tj. oběživo + povinné rezervy). Jednoduchý depozitní multiplikátor (předpokládáme neexistenci oběživa) je obrácenou hodnotou povinné míry rezerv a udává, kolikrát se zvýší depozita, pokud se v důsledku nákupu cenných papírů centrální bankou zvýší rezervy komerčních bank. Nabídka peněz je v grafickém znázornění vertikální, protože je nezávislá na úrokové míře, i když není plně pod kontrolou centrální banky.

16. Rozvinutý peněžní multiplikátor zachycuje vztah mezi peněžním agregátem M2 a měnovou bází, tj. η =M2/MB = (C+D+T)/(C+RD+RT+RO). Protože výše dobrovolných rezerv při růstu úrokové míryklesá, nabídka peněz není vertikální.

Vyhodnotit

Rozhodnětě o pravdivosti výroku

  1. Zaškrtněte výroky, které jsou pravdivé.
  2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit.
  3. Vaše chybné odpovědi jsou vyznačeny červeně.

Peníze ve funkci uchovatele hodnoty jsou považovány za bezrizikové aktivum s nulovou mírou výnosu a vysokou likviditou.

Portfoliové modely poptávky po penězích akcentují zejména funkci peněz jako zprostředkovatele směny.

Z kvantitativní teorie peněz vyplývá koncept neutrality peněz.

Kvantitativní teorie peněz předpokládá nestabilní rychlost obratu peněz a kolísání reálného produktu.

Pokles míry dobrovolných rezerv v komerčních bankách vede k poklesu nabídky reálných peněžních zůstatků.

Předpokládáme Keynesovu poptávku po penězích. Pokud se zvýší citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu (za jinak stejných podmínek), rovnovážná úroková sazba klesne.

Předpokládáme Keynesovu poptávku po penězích. Pokud se zvýší reálný důchod, vzroste poptávka po penězích z transakčních důvodů a zvýší se rovnovážná úroková míra.

Předpokládáme keynesiánský trh peněz. Pokud je nabídka reálných peněžních zůstatků větší než poptávka po nich, na trhu ostatních finančních aktiv je poptávka vyšší než nabídka a cena těchto aktiv vzroste.

Protože trhy peněz a ostatních finančních aktiv jsou provázány, pokles úrokové sazby je spojen s poklesem ceny ostatních finančních aktiv.

Spekulační poptávka po penězích je klesající, protože s očekávaným růstem úrokové míry klesá cena ostatních finančních aktiv a nevyplatí se držet peníze ze spekulačních důvodů.

Jednoduchý peněžní multiplikátor ukazuje, kolikrát větší je peněžní agregát M1 než měnová báze.

Předpokládáme exogenní nabídku peněz. Při zvýšení měnové báze rozvinutý peněžní multiplikátor vzroste.

Pokles podílu termínovaných a běžných depozit sníží nabídku peněz.

Pokles podílu oběživa a běžných depozit sníží nabídku peněz.

Keynesova poptávka po penězích vykazuje vyšší citlivost na úrokovou sazbu ne Friedmanova poptávka po penězích.

Uvažujme Friedmanovu poptávku po penězích. S růstem podílu lidského a fyzického kapitálu klesá poptávka po penězích.

Uvažujme Friedmanovu poptávku po penězích. S růstem míry inflace klesá poptávka po penězích.

Vyhodnotit

Comments are closed.