Obsah
1. Důchodová spotřební křivka
2. Engelova křivka
3. Engelova výdajová křivka
4. Důchodová elasticita poptávky
5. Cenová spotřební křivka
6. Substituční a důchodový efekt změny ceny statku
7. Giffenův paradox
8. Grafické znázornění substitučního a a důchodového efektu
9. Cenová elasticita poptávky
10. Křížový substituční a důchodový efekt
11. Grafické znázornění křížového efektu
12. Křížová elasticita poptávky
13. Tržní poptávka
Stěžejní pojmy
poptávková funkce
normální statky, méněcenné statky
důchodová spotřební křivka, Engelova křivka, Engelova výdajová křivka
mezní sklon ke spotřebě, průměrný sklon ke spotřebě
cenová spotřební křivka, křivka poptávky
substituční efekt změny ceny, důchodový efekt změny ceny
substituty a komplementy, elasticita substituce
dokonalé substituty, dokonalé komplementy
důchodová elasticita poptávky, cenová elasticita poptávky
křížová elasticita poptávky
Výklad vybrané tématiky
Křivka PCC k SV
Křivka ICC k SV
SE a IE pro méněcenné statky
SE a IE pro Giffenův statek
SE a IE pro normální statek
Optimum a PCC
Teenager vynakládá celý svůj příjem na nákup CD s nahrávkami moderní hudby a módní oděvy.
a) Jaká je cenová elasticita poptávky po CD, pokud se při zvýšení ceny CD nezmění objem výdajů na módní oblečení?
b) Znázorněte uvedenou situaci pomocí křivky PCC a odvoďte křivku poptávky po CD (CD jsou na ose x, oblečení na ose y).
Linie rozpočtu se důsledkem zvýšení ceny CD posouvá k počátku po ose x. Protože se objem výdajů na módní oblečení nemění (nemění se ani objem výdajů na CD) při konstantním důchodu a nezměněné ceně módního oblečení se nakupované množství módního oblečení po změně ceny CD nemění. Nový bod optima (bod dotyku pootočené rozpočtové přímky a nižší indiferenční křivky) ukazuje nižší hodnotu na ose x (CD) a stejnou hodnotu na ose y (módní oblečení). Křivka PCC, která prochází takto odvozenými body optima je proto vodorovná.
SE a IE
Graficky znázorněte a vysvětlete rozklad efektu změny ceny na substituční a důchodový efekt pro méněcenný (ne Giffenův!) statek – pro pokles ceny.
a) Pokles ceny statku X se projevil v pootočení rozpočtové přímky na ose x směrem od počátku.
b) Nový bod optima určený bodem dotyku nové rozpočtové přímky s indiferenční křivkou určuje spotřebu obou statků po zlevnění statku X.
c) Pro určení velikosti substitučního a důchodového efektu použijeme pomocnou rozpočtovou (přerušovanou) přímku, která má sklon určený novou relativní cenou (stejný s novou rozpočtovou přímkou) a dotýká se původní indiferenční křivky. Tento bod dotyku (bod P) je pomocným bodem optima pro určení velikosti obou efektů změny ceny.
d) Velikost substitučního efektu (SE) určuje posun po výchozí indiferenční křivce z výchozího bodu optima A do pomocného bodu optima P. Protože se jedná o efekt změny ceny na poptávané množství statku, vyznačíme jeho velikost na ose x. Substituční efekt vede k růstu spotřeby statku X.
e) Velikost důchodového efektu (IE) určuje posun na vyšší indiferenční křivku, resp. z pomocného bodu optima P do nového bodu optima B. Protože se jedná o efekt změny ceny na poptávané množství statku, vyznačíme jeho velikost na ose x. Důchodový efekt vede v případě néněcenného statku k poklesu spotřeby statku X.
f) Celkový efekt změny (TE) je tvořen substitučním i důchodovým efektem a v případě typického méněcenného statku v důsledku většího substitučního a menšího důchodového efektu došlo po zlevnění statku X ke zvýšení jeho spotřeby.
SE a IE
a) V grafu vyznačte odpovídající spotřební křivku a z jejího tvaru odvoďte charakter statku X.
b) Graficky určete velikost substitučního a důchodového efektu a rozhodněte, zda jsou oba efekty kladné nebo záporné.
c) Specifikujte statek X a popište tvar křivky poptávky po takovémto statku.
a) Pokles ceny statku X se projevil v pootočení rozpočtové přímky na ose x směrem od počátku.
b) Nový bod optima určený bodem dotyku nové rozpočtové přímky s indiferenční křivkou určuje zvýšenou spotřebu obou statků.
c) Pro určení velikosti substitučního a důchodového efektu použijeme pomocnou rozpočtovou (přerušovanou) přímku, která má sklon určený novou relativní cenou (stejný s novou rozpočtovou přímkou) a dotýká se původní indiferenční křivky. Tento bod dotyku (bod P) je pomocným bodem optima pro určení velikosti obou efektů změny ceny.
d) Velikost substitučního efektu (SE) určuje posun po výchozí indiferenční křivce z výchozího bodu optima A do pomocného bodu optima P. Protože se jedná o efekt změny ceny na poptávané množství statku, vyznačíme jeho velikost na ose x. Substituční efekt vede k růstu spotřeby statku X.
e) Velikost důchodového efektu (IE) určuje posun na vyšší indiferenční křivku, resp. z pomocného bodu optima P do nového bodu optima B. Protože se jedná o efekt změny ceny na poptávané množství statku, vyznačíme jeho velikost na ose x – důchodový efekt vede k poklesu spotřeby statku X.
f) Celkový efekt změny (TE) je tvořen substitučním i důchodovým efektem a v námi uvažovaném případě je důchodový efekt snižující spotřebované množství větší než substituční efekt zvyšující spotřebované množství, což znamená, že po zlevnění statku X došlo ke snížení jeho spotřeby. Jedná se tedy o Giffenův statek.
SEC, IEC , TEC
a) V grafu vyznačte nové rozpočtové omezení za předpokladu, že došlo ke snížení ceny statku Y a v důsledku toho se užitek spotřebitele zvýšil na úroveň, kterou znázorňuje křivka IC’. Vyznačte nový bod optima spotřebitele.
b) Vyznačte křížový substituční a důchodový efekt dané změny ceny a na základě jejich poměru určete, zda se jedná o substituty nebo komplementy.
c) Je možné určit, zda se jedná o substituty nebo komplementy pouze ze tvaru indiferenčních křivek? Jestliže ano, stručně vysvětlete.
d) Co můžete říci o elasticitě substituce?
a) Pootočení rozpočtové přímky v důsledku snížení ceny statku Y na ose y a dosažení užitku ve výši indiferenční křivky IC1 vykreslilo nový bod optima B.
b) Pro určení velikosti křížového substitučního a křížového důchodového efektu použijeme pomocnou rozpočtovou (přerušovanou) přímku, která má sklon určený novou relativní cenou (stejný s novou rozpočtovou přímkou) a dotýká se původní indiferenční křivky. Tento bod dotyku (bod P) je pomocným bodem optima pro určení velikosti obou efektů změny ceny.
c) Velikost křížového substitučního efektu (SEC) určuje posun po výchozí indiferenční křivce z výchozího bodu optima A do pomocného bodu optima P. Protože se jedná o efekt změny ceny na poptávané množství statku, vyznačíme jeho velikost na ose x. Křížový substituční efekt zlevnění statku Y vede ke snížení spotřeby statku X.
d) Velikost křížového důchodového efektu (IEC) určuje posun na vyšší indiferenční křivku, resp. z pomocného bodu optima P do nového bodu optima B. Protože se jedná o efekt změny ceny na poptávané množství statku, vyznačíme jeho velikost na ose x – křížový důchodový efekt zlevnění statku Y vede ke zvýšení spotřeby statku X.
e) Celkový křížový efekt zlevnění statku Y (TEC) je tvořen křížovým substitučním i křížovým důchodovým efektem. V námi uvažovaném případě je křížový důchodový efekt zvyšující spotřebu X menší než křížový substituční efekt snižující spotřebu X, což znamená, že po zlevnění statku Y došlo ke snížení spotřeby statku X. Jedná se tedy o substituty.
Prezentace ke stažení (Poptávka) – .ppt, 7,5MB
Kontrolní otázky
1) Určete vztah mezi nežádoucím, méněcenným a Giffenovým statkem.
2) Je možné, aby spotřebitel nakupoval pouze nezbytné statky? Je možné, aby spotřebitel nakupoval pouze méněcenné statky?
3) Určete jak se vyvíjí poměr mezních užitků obou statků v průběhu křivky ICC.
4) Jak ovlivní křivku ICC zdražování statku X a jak zvyšování důchodu spotřebitele?
5) Je možné, aby situaci rostoucí křivky ICC odpovídala klesající křivka EC?
6) Určete tvar ICC, EC, ECC a důchodovou elasticitu poptávky po statku X za předpokladu, že je tento statek statkem méněcenným.
7) Jak se vyvíjí poměr MUX k MUY na PCC při klesající ceně PX.
8) Určete charakter statku a tvar PCC v případě, že křivka poptávky po tomto statku je svislá?
9) Je možné, aby se PCC jednoho spotřebitele, které odpovídají různým výším I, protínaly?
10) Jaký je vztah mezi směrnicí Engelovy křivky a směrnicí křivky poptávky?
11) Určete, zda lze jednoznačně určit směrnici poptávkové křivky v případě, že substituční a důchodový efekt působí ve stejném směru.
12) Jaká je hodnota cenové a důchodové elasticity poptávky po Giffenově statku?
13) Může být pro jednoho spotřebitele cenová i důchodová elasticita současně záporná?
14) Vysvětlete, proč je v případě jednotkové cenové elasticity poptávky po statku X křivka PCC vodorovná.
15) Jak se mění poptávané množství statku X v případě, že je dokonalým komplementem statku Y a cena statku Y (při konst. ceně statku X i důchodu spotřebitele) roste?
16) Jak se liší křížový substituční a křížový důchodový efekt změny ceny komplementárních statků ve srovnání se substituty?
17) Jaký je tvar křivky PCC (která představuje reakci na změny ceny statku Y), jestliže je křížová elasticita poptávky po statku X vzhledem k ceně statku Y kladná?
18) Jaká je křížová elasticita poptávky po statku Y vzhledem k PX, pokud je PCC, znázorňující reakci spotřebitele na změnu PX, rovnoběžná s osou x?
19) Je v případě kladné křížové elasticitě poptávky po statku X vzhledem k PY poptávka po statku Y elastická nebo neelastická? (Spotřebitel nakupuje pouze statky X a Y a má konst. důchod.)
Doplňovací cvičení
- Do vynechaného místa doplňte vhodný výraz, tak aby věta dávala smysl a její význam byl pravdivý.
- Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit a vedle Vámi zadaného výrazu se zobrazí správný výsledek.
- Porovnejte své odpovědi s výsledky. Slova se samozřejmě mohou lišit, ale význam by měl být stejný.
Rozhodnětě o pravdivosti výroku
- Zaškrtněte výroky, které jsou pravdivé.
- Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit.
- Vaše chybné odpovědi jsou vyznačeny červeně.