Měnový kurz

Stěžejní pojmy

měnový kurz
teorie kryté a nekryté parity úrokových měr
determinanty měnového kurzu v krátkém období
determinanty měnového kurzu v dlouhém období
domácí a zahraniční úroková míra
očekávaná hodnota kurzu, spotový kurz
teorie parity kupní síly
arbitráž v zahraničním obchodě
reálný měnový kurz
mezinárodní Fisherův efekt
jednoduchý monetaristický model determinace měnového kurzu
model přestřelování měnového kurzu


Shrnutí základních poznatků.

1.Nominální měnový (devizový) kurz je cena jedné měny (devizy) vyjádřená v jiné měně (např. nominální měnový kurz ECZK/EUR je cena 1 EUR vyjádřená v CZK). Tato cena se vytváří na měnovém (devizovém) trhu podle vývoje poptávky a nabídky dané měny.
Depreciace = znehodnocení domácí měny (tj. více CZK za 1 EUR, pokud uvažujeme kurz v přímé kotaci), klesá vnější kupní síla domácí měny.
Apreciace = zhodnocení domácí měny (tj. méně CZK za 1 EUR), roste vnější kupní síla domácí měny.

2. Devizovou poptávku (resp. nabídku domácí měny na devizovém trhu) určuje především dovoz zboží a služeb a kapitálový odliv. Devizová poptávka je klesající, protože se znehodnocením domácí měny klesají dovozy do domácí ekonomiky a klesá také poptávané množství deviz potřebné na uhrazení dovozů.

3. Devizovou nabídku (resp. poptávku po domácí měně na devizovém trhu) určuje především vývoz zboží a služeb a kapitálový příliv. Devizová nabídka je rostoucí, protože se znehodnocením domácí měny rostou vývozy z domácí ekonomiky a roste také nabízené množství deviz, které jsou směňovány za domácí měnu, v níž jsou uhrazeny exporty z domácí ekonomiky.

4. Parita úrokových měr vysvětluje úroveň měnového kurzu a její změny v krátkém období, kdy je měnový kurz především determinován pohybem finančního kapitálu mezi zeměmi. Podle teorie parity úrokových měr je nominální měnový kurz je rovnovážný (nemění se), pokud je míra výnosu z finančních aktiv v obou zemích stejná, pokud ji vyjádříme ve stejné měně. (Předpoklady: volný pohyb finančního kapitálu mezi zeměmi, domácí a zahraniční aktiva jsou substituty, stejná míra rizika, nulové náklady spojené s převodem na jinou měnu, stejná likvidita.)

5. V případě nekryté úrokové parity nemá investor předem dojednaný kurz, za který bude v budoucnu převádět výnos a jistinu zpět do domácí měny, a uvažuje očekávaný budoucí měnový kurz. Z nekryté podmínky parity úrokových měr vyplývá, že domácí úroková míra se přibližně rovná součtu zahraniční úrokové míry a očekávané míry znehodnocení domácí měny.

6. V případě kryté úrokové parity má investor předem dojednaný (forwardový) kurz, za který bude převádět výnos a jistinu zpět do domácí měny. Z kryté podmínky parity úrokových měr vyplývá, že domácí úroková míra se přibližně rovná součtu zahraniční úrokové míry a termínové prémie, s níž je zahraniční měna obchodována. Pokud je domácí úroková míra nižší než zahraniční a je splněna podmínka kryté parity, pak je zahraniční měna obchodována s termínovým diskontem.

7. Teorie parity kupní síly vysvětluje výši měnového kurzu a jeho změny v dlouhém období, kdy je měnový kurz především determinován pohybem statků a služeb mezi zeměmi. Teorie parity (rovnosti) kupních sil vychází ve své absolutní verzi ze zákona jediné ceny. Podle zákona jediné ceny by identické zboží mělo stát v různých zemích stejně, pokud jeho cenu vyjádříme v jedné měně. Pokud je cena daného zboží v různých zemích rozdílná (po vyjádření v jedné měně) a neexistují překážky mezinárodního obchodu, pak dochází ke zbožové arbitráži.

8. Absolutní verze teorie parity kupní síly říká, že měnový kurz bude rovnovážný, pokud bude dán poměrem cenových hladin doma a v zahraničí (ED/F = PD/ PF ), tj. kupní síla domácí měny bude stejná doma i v zahraničí (za tutéž částku nakoupíme identický koš zboží doma i v zahraničí).

9. Relativní verze teorie parity kupní síly nevysvětluje rovnovážnou úroveň kurzu, ale změny této úrovně – procentní změna nominálního měnového kurzu je determinována inflačním diferenciálem (tj. rozdílem v míře inflace doma a v zahraničí).

10. Reálný měnový kurz je ukazatelem reálné kupní síly domácí měny a vypovídá o konkurenceschopnosti zboží dané země. Reálný měnový kurz (R) vyjadřuje poměr zahraniční a domácí cenové hladiny vyjádřené v domácí měně, resp. poměr vnější a vnitřní kupní síly domácí měny. R = ED/F • (PF/ PD ), tj. např. R CZK k EUR = ECZK/EUR • (PEUR/ PCZK ) Pokud reálný měnový kurz klesá (tj. reálné zhodnocení CZK), znamená to zvýšení reálné kupní síly domácí měny v zahraničí, zároveň se snižuje cenová konkurenceschopnost domácího zboží na zahraničním trhu.

11. Index ERDI je reformulací reálného měnového kurzu a používá se pro hodnocení odchylek skutečného nominálního měnového kurzu od jeho paritní hodnoty. Pokud je větší než jedna, domácí měna je podhodnocena vůči paritě kupní síly.

12. Mezinárodní Fisherův efekt vychází z rovnosti domácí a zahraniční reálné úrokové sazby (za předpokladu pohybu finančního kapitálu mezi zeměmi). Rovnost inflačního a úrokového diferenciálu umožňuje propojit krátkodobý pohled na určení rovnovážného měnového kurzu (teorie nekryté parity úrokových sazeb) s dlouhodobým pohledem (relativní verze parity kupní síly).


Výklad vybrané tématiky

Měnový kurz v krátkém období růst domácí úrokové míry

Měnový kurz v krátkém období růst očekávaného měnového kurzu

Měnový kurz v krátkém období růst zahraniční úrokové míry

Očekávaná míra výnosnosti na dolarové depozitum

Očekávaný výnos z českého depozita

Rovnováha na měnovém trhu měnový kurz v krátkém období

Prezentace ke stažení (Měnový kurz) – .ppt, 713kB

Pro přehrání videa je nutné mít nainstalovaný Flash Player.


Doplňovací cvičení

  1. Do vynechaného místa doplňte vhodný výraz, tak aby věta dávala smysl a její význam byl pravdivý.
  2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit a vedle Vámi zadaného výrazu se zobrazí správný výsledek.
  3. Porovnejte své odpovědi s výsledky. Slova se samozřejmě mohou lišit, ale význam by měl být stejný.

Determinace měnového kurzu

1. Nominální měnové kurzy se utváří na mezinárodním měnovém trhu na základě nabídky a poptávky po dané měně.

2. Nabídku domácí měny tvoří dovozzboží a služeb (domácí subjekty nabízejí domácí měnu a poptávají zahraniční na úhradu plateb za dovážené statky a služby) a kapitálový odliv (domácí subjekty poptávají zahraniční měnu a nabízejí domácí měnu, aby mohly v zahraničí investovat). Směrnice nabídky je pozitivní – čím vyšší cena 1CZK, tím větší zájem o dovozy do ČR.

3. Poptávku po domácí měně tvoří export zboží a služeb (zahraniční subjekty nabízejí svou měnu a poptávají měnu domácí na úhradu plateb za domácí ekonomikou vyvážené statky a služby) a kapitálový příliv (zahraniční subjekty poptávají domácí měnu, aby mohly v domácí zemi investovat). Směrnice poptávky je negativní – čím vyšší je cena 1 CZK, tím menší zájem o zboží vyvážené z ČR.

4. Fixní měnový kurz je pevně určen a udržován intervencemi CB v rámci stanoveného pásma. Pokud domácí měna zhodnocuje a CB chce udržet fixní kurz, CB bude zvyšovat nabídku domácí měny (prodávat domácí měnu) a nakupovat měnu zahraniční, proto devizové rezervy porostou. V případě růstu fixního kurzu (CB rozhodne o zvýšení měnového kurzu) mluvíme o devalvaci, v případě poklesu fixního kurzu o revalvaci.

5.Předpokládejme, že EGBP/USD = 0,8 a ECZK/USD = 20. K arbitráži nebude docházet, pokud ECZK/GBP = 25 (použijte křížové pravidlo).

Determinace měnového kurzu v dlouhém období – teorie parity kupní síly

1. Absolutníverze teorie parity kupní síly (předp. neexistenci dopravních a jiných transakčních nákladů, neexistenci překážek v mezinárodním obchodu) vyjadřuje fakt, že měnový kurz dvou zemí je determinován poměrem cenových hladin v daných zemích. ED/F = PD/ PF. Podle teorie parity kupní síly je tedy měnový kurz rovnovážný, pokud není důvod pro zbožovou arbitráž.

2. Podle absolutní verze teorie parity kupní síly jsou cenové hladiny (resp. ceny referenčního koše statků a služeb) stejné, pokud je vyjádříme v jedné měně, tj. při daném nominálním měnovém kurzu je vnější kupní síla měny (tj. domácí měna směněná za cizí měnu a vynaložená na zboží v cizí zemi) stejná jako vnitřní kupní síla měny.

3. Předpokládejme, že působí zákon jediné ceny, nominální měnový kurz CZK/EUR je 30 Kč za 1 EUR a cena automatické pračky je v Praze 12 000 Kč a ve Vídni 350 EUR. Protože automatická pračka je ve Vídni relativně levná, dojde k růstu poptávky po pračkách ve Vídni, růstu poptávky po EUR a dovozu zboží do Prahy, což vyvolá růst ceny ve Vídni a pokles ceny v Praze, dokud se ceny nevyrovnají.

4. Relativní formu teorie parity kupní síly lze aproximativně zapsat takto: %∆ ED/F = πD(t) – πFt). Relativní forma teorie parity kupní síly nevysvětluje absolutní výši měnového kurzu, určuje procentní změnu nominálního měnového kurzu na základě rozdílu ve vývoji cenových hladin. Pokud míra inflace v domácí zemi dosáhne 3 % a míra inflace v zahraničí 2 %, pak v důsledku depreciace domácí měny o 1 % se konkurenceschopnost domácího zboží ve vztahu k zahraničnímu zboží nezmění (tj. není důvod ke zbožové arbitráži,nominální měnový kurz bude za jinak stejných podmínek rovnovážný) a reálný měnový kurz nezmění se.

Marshall – Lernerova podmínka

1.Znehodnocení měnového kurzu povede ke zlepšení běžného účtu platební bilance, pokud součet elasticit poptávek po vývozu a dovozu bude větší než 1, tj. pokud je efekt růstu objemu (objemový efekt) větší než cenový efekt devalvace.

2.Cenový efekt vyjadřuje skutečnost, že znehodnocení domácí měny bezprostředně zdraží importy vyjádřené v domácí měně, cena exportů v domácí měně nezmění se a proto povede k zhoršení čistých exportů. Objemový efekt vyjadřuje fakt, že po určitém čase, v kterém se vývozci přizpůsobí novým podmínkám, se v důsledku znehodnocení domácí měny čisté exporty vzrostou.

Determinace měnového kurzu v krátkém období

1. Měnový kurz se v krátkém období odchyluje od parity kupní síly v důsledku úrokového diferenciálu (rozdíl očekávaných měr výnosnosti depozit po převodu na stejnou měnu), vývoje zahraničního obchodu a platební bilance (aktivní platební bilance vede k apreciaci domácí měny), rozdílného tempa růstu cenových hladin, intervencí CB na devizových trzích.

2. Devizováarbitráž je založena na možnosti realizovat zisk na základě dočasného rozdílu mezi měnovým kurzem dané měny na různých místech devizového trhu. Nominální měnový kurz je v krátkém období rovnovážný (nemění se), pokud není důvod k devizové arbitráži, tj. pokud je splněna úroková parita.

3. Předpokládáme, že domácí a zahraniční depozita jsou substituty a je s nimi spojeno stejné riziko. Úroková parita je situace, kdy depozita denominovaná v jakékoliv měně mají, po převedení na stejnou měnu, stejnou očekávanou míruvýnosnosti, tj. platí následující rovnice: iD = iF + (Ee.D/F)t+1 – ED/F)t)/ ED/Ft.

4. Podle teorie úrokové parity povede pokles domácí úrokové míry k tlaku na znehodnocení spotového kurzu domácí měny, která zajistí vyrovnání výnosů z domácích i zahraničních aktiv vyjádřených v domácí měně. Míra výnosu ze zahraničního depozita bude snížena v důsledku změny spotového měnového kurzu (při konverzi do zahraniční měny za její jednotku zaplatí investor více měny domácí).

5.Pokud je výnosnost korunových depozit vyšší než výnosnost euro-depozit (v CZK), k vyrovnání výnosností povede okamžitá apreciace domácí měny (při konverzi do zahraniční měny za její jednotku zaplatí investor méně měny domácí).

6. V případě kryté úrokové parity má investor předem dojednaný kurz, za který bude převádět výnos a jistinu zpět do domácí měny. Pokud je úrokový diferenciál kladný, stejné míry výnosu z domácích a zahraničních aktiv (v jedné měně) je dosaženo, pokud je zahraniční měna obchodována s termínovou prémií.

7. V případě nekryté úrokové parity nemá investor předem dojednaný kurz, za který bude převádět výnos a jistinu zpět do domácí měny a uvažuje očekávaný budoucí kurz.

8. V důsledku parity úrokových sazeb a za předpokladu dokonalé kapitálové mobility (a předp., že se v důsledku změny úrokové sazby nemění očekávaný měnový kurz) povede růst zahraniční úrokové míry k okamžité depreciaci domácí měny.

9. Pokud se zvýší domácí úroková míra a úrokový diferenciál je kladný, parity úrokových sazeb bude dosaženo v důsledku okamžité apreciace domácí měny. Očekávaná míra znehodnocení kurzu domácí měny se zvýší. Pokud uvažujeme krytou paritu, pak je za daných podmínek zahraniční měna obchodována s termínovouprémií, protože nižší míra výnosu ze zahraničního depozita v zahraniční měně musí být investorovi kompenzována vyšším forwardovým kurzem než je kurz spotový. Pokud se sníží domácí úroková míra a úrokový diferenciál je záporný, parity úrokových sazeb bude dosaženo v důsledku okamžitédepreciace domácí měny. Očekávaná mírazhodnocení kurzu domácí měny se sníží. Pokud uvažujeme krytou paritu, pak je za daných podmínek zahraniční měna obchodována s termínovýmdiskontem, zatímco domácí měna je obchodována s termínovou prémií.

10. Pokud se zvýší (za jinak stejných podmínek) očekávaný měnový kurz CZK/USD, zvyšuje se míra výnosu ze zahraničního depozita, protože při zpětné konverzi ze zahraniční do domácí měny investor obdrží za danou částku v zahraniční měně více měny domácí.

11. Fisherův efekt vysvětluje vztah mezi nominální a reálnou úrokovou mírou. Při dané nominální úrokové míře bude reálná úroková sazba tím vyšší, čím nižší míru inflace očekáváme.

12. Mezinárodní Fisherův efekt vysvětluje mechanismus vyrovnávání reálných úrokových měr na základě změnnominálních úrokových měr – tento mechanismus je založen na principu arbitráže, předpokladem je možnost pohybu kapitálu mezi zeměmi. Větší reálná úroková míra v zahraničí než doma vyvolá odliv finančního kapitálu z domácí ekonomiky a zvýšení domácí nominální úrokové míry, což při dané očekávané míře inflace vyvolá tlak na zvýšení domácí reálné úrokové míry. Z mezinárodního Fisherova efektu (reálné úrokové míry doma a v zahraničí jsou stejné) vyplývá následující souvislost: diferenciál očekávaných měr inflace odpovídá diferenciálu nominálních úrokových sazeb a tento rozdíl determinuje nominální měnový kurz.

13. Podle mezinárodního Fisherova efektu pokles nominální úrokové míry v ČR při nezměněné úrokové míře v USA povede k okamžité depreciaci domácí měny a k poklesu inflačního diferenciálu. Podle relativní verze parity kupní síly má pokles inflačního diferenciálu (tj. nižší očekávaná míra inflace) dopad na nižší očekávané znehodnocení měny. Protože došlo k okamžité depreciaci domácí měny, očekávaná míra depreciace v budoucnu se sníží.

14. V případě růstu domácí úrokové míry dojde k okamžité apreciaci domácí měny a k růstu inflačního diferenciálu. Podle relativní verze parity kupní síly má růst inflačního diferenciálu (tj. vyšší očekávaná míra inflace doma) dopad na vyšší očekávané znehodnocení měny. Protože došlo k okamžité apreciaci domácí měny, očekávaná míra depreciace v budoucnu se zvýší.

Reálný měnový kurz

1. Koncepce reálného měnového kurzu vychází z teorie parity kupní síly, která vysvětluje rovnovážný kurz v dlouhém období. Reálný měnový kurz vypovídá o konkurenceschopnosti dané země a ovlivňuje úroveň rovnovážné produkce v domácí ekonomice. Reálný měnový kurz (R) vyjadřuje poměr zahraniční a domácí cenové hladiny vyjádřené v domácí měně, resp. umožňuje porovnat vnější a vnitřní kupní sílu domácí měny.

2. Pokud je R = 1, cena zahraničního koše vyjádřená v domácí měně je stejná jako cena domácího koše v domácí měně, tedy vnější kupní síla domácí měny jestejná jako vnitřní kupní síla domácí měny. Pokud je R = 3, zahraniční cenová hladina vyjádřená v domácí měně je vyšší než domácí, vnitřní kupní síla měny je větší než vnější, protože za 1 zahraniční koš je možné získat 3 domácí koše, resp. doma nakoupíme za stejnou částku třikrát více.

3. Pokud se zahraniční a domácí ceny nemění, depreciace nominálního měnového kurzu vyvolá reálné znehodnocení domácí měny a konkurenceschopnost domácího zboží se zvyšuje. Pokud po depreciaci měnového kurzu domácí měny je R = 1,1, pak vnější kupní síla domácí měnyvzrostla o 10 %.

4. Pokud se sníží cenová hladina v zahraničí a nominální měnový kurz apreciuje, dochází k reálnému zhodnocení a klesá konkurenceschopnost domácího zboží.

5. Pokud domácí cenová hladina roste rychleji než zahraniční, kurz domácí měny reálně zhodnocuje a konkurenceschopnost domácího zboží klesá. Pokud domácí cenová hladina roste pomaleji než zahraniční, kurz domácí měny reálně znehodnocuje a konkurenceschopnost domácího zboží roste.

6. Pokud platí relativní forma teorie parity kupní síly, reálný měnový kurz se nemění, protože očekávaný kladný inflační diferenciál (tj. vyšší růst cenové hladiny ve srovnání se zahraničním) vyvolá očekávané znehodnocení domácí měny.

7. Pokud platí absolutní verze forma teorie parity kupní síly, je hodnota reálného měnového kurzu rovna 1 a vnější kupní síla domácí měny je stejná jako vnitřní kupní síla.

8. Index ERDI vychází z koncepce reálného měnového kurzu a umožňuje hodnotit odchylky skutečného nominálního měnového kurzu od kurzu podle parity kupní síly(absolutní verze). Pokud je index ERDI větší než jedna, za jednu jednotku zahraniční měny musíme zaplatit více domácích peněžních jednotek než odpovídá paritě kupní síly, domácí měna je tedy podhodnocena vzhledem k paritě kupní síly.

Vyhodnotit

Rozhodnětě o pravdivosti výroku

  1. Zaškrtněte výroky, které jsou pravdivé.
  2. Po vyplnění klikněte na tlačítko vyhodnotit.
  3. Vaše chybné odpovědi jsou vyznačeny červeně.

Arbitráž je bezrizikový obchod založený na dražším nákupu na jednom místě a levnějším prodeji na jiném místě.

Pokud vzroste poptávka na devizovém trhu, domácí měna znehodnotí.

Pokud klesne nabídka na devizovém trhu, domácí měna znehodnotí.

Předpokládejte přímou kotaci. Pokud je forwardový kurz nižší než spotový kurz, potom je domácí měna obchodována s termínovou prémií.

Pokud platí relativní verze parity kupní síly, pak růst očekávané míry inflace v zahraničí povede ke znehodnocení domácí měny.

Pokud platí relativní verze parity kupní síly, relativní zdražení domácího zboží v důsledku očekávaného růstu domácí inflace bude kompenzováno očekávaným znehodnocením domácí měny.

Pokud platí absolutní verze parity kupní síly, vnější a vnitřní kupní síla domácí měny jsou stejné.

Pokud se reálný měnový kurz nemění, pak je vždy vnitřní a vnější kupní síla domácí měny stejná.

Uvažujte platnost relativní verze parity kupní síly. Pokud je očekávaný inflační diferenciál kladný, pak je očekáváno zhodnocení domácí měny.

Uvažujte nekrytou paritu úrokových měr. Růst očekávaného měnového kurzu snižuje výnosnost zahraničního depozita vyjádřeného v domácí měně.

Uvažujte nekrytou paritu úrokových měr a kladný úrokový diferenciál. Růst zahraniční úrokové míry povede k okamžité depreciaci domácí měny, očekávaná míra znehodnocení domácí měny se sníží.

Uvažujte přímou kotaci a krytou paritu úrokových měr. Pokud je úrokový diferenciál kladný, domácí měna je obchodována s termínovým diskontem.

Pokud je index ERDI větší než jedna, pak je domácí měna vůči zahraniční měně podle parity podhodnocena, protože její vnitřní kupní síla je větší než vnější.

Marshall-Lernerova podmínka je splněna. Depreciace domácí měny vyvolá nižší zahraniční poptávku po domácím zboží a sníží nabídku deviz.

Podle mezinárodního Fisherova efektu bude růst zahraniční úrokové míry kompenzován růstem očekávané míry inflace v zahraničí nebo očekávaným poklesem míry inflace v domácí ekonomice.

Vyhodnotit

Comments are closed.